Hry podle filmů většinou nedopadají dobře a v mnoha případech je lepší se jim velkým obloukem vyhnout. Nicméně v případě Terminátor Salvation to tak úplně neplatí. Ač se hra samotná může na poli dnešních akčních titulů tvářit jakkoliv béčkově, pravda je taková, že v jádru je to vlastně celkem povedená střílečka. Pokud k ní nebudete přistupovat s příliš velkým očekáváním, může vás velmi mile překvapit, a to nejen celkem pěkným zpracováním, ale docela i příjemnou hratelností.

Příběh, jak už ze samotného názvu vyplývá, je zasazen do období filmu Terminátor Salvation, i když filmového děje se popravdě skoro vůbec nedrží a jde si svou vlastní cestou. Po celém světě zuří válka mezi stroji a lidmi, kteří beznadějně usilují o poražení Skynetu. Vy se zde protentokrát ujmete role samotného Johna Connora, jež se namísto svého předurčeného osudu snaží bojovat proti nepřátelům jako obyčejný voják. Tu se však během akce ozve tísňové volání skupiny přeživších a vy se jim jako správný hrdina rozhodnete za každou cenu pomoct, i když to znamená vydat se na území Skynetu a porušit rozkazy nadřízených.

Během tohoto nelehkého úkolu, který jste si dali za cíl, pak potkáte řadu různých nepřátel. Ty samozřejmě tvoří nejrůznější typy robotických terminátorů, jejichž cílem je ničit vše živé v dosahu. Co do druhů jich sice mnoho není, ale setkáte se jak s roboty pozemními, tak i poletujícími ve vzduchu či s obřími monstry velkých jako několikapatrová budova, což bohatě stačí. Všichni vypadají velmi pěkně a zejména T-600 ve mne vyvolávaly dávné vzpomínky na nezapomenutelnou filmovou sérii, proslavenou hlavně díky Arnoldu Schwarzeneggerovi.

Inteligence protivníků je popravdě velmi jednoduchá a často jsou naprogramováni jen k postupu vpřed za bezhlavého střílení. Ale není se co divit – jsou to přece vraždící stroje, které se s nějakou taktikou moc nezatěžují. Někteří z nich spoléhají výlučně na svou odolnost a sám musím uznat, že jejich likvidace vůbec nebývá snadná. Často mají pár slabých míst, které jsou ale v zadní části, takže se nevyhnete nutnosti své nepřátele obejít a napadnout je zezadu, zatímco je vaši parťáci zaměstnávají zepředu. Vlastně parťáci vám dělají společnost po celou hru a velmi často vám dokáží až překvapivě dobře pomoci.

Cestou se vám do rukou dostanou samozřejmě i nějaké ty zbraně. Popravdě, moc jich není. Vaší klasickou výbavou se tak stane především útočná puška a brokovnice. Občas přijde i na těžší kalibr v podobě raketometu či granátometu. Ale vzhledem k tomu, že můžete současně nést pouze dvě zbraně naráz, zůstanete zase u osvědčené kombinace kulek a broků. Výbavu vám pak doplňují rovněž granáty, které se často hodí k likvidování odolnějších protivníků. Jen u ručních zbraní však nezůstanete. Čas od času se dostanete i k nějakému tomu palebnému stanovišti, ať už je to kulomet osazený v zátarasu či na vozidle.

Herní náplň je celkově vzato vlastně docela obyčejná. Tu se chvíli přesouváte po svých a čelíte útokům nepřátel. Za chvíli zase bráníte nějaké území. Celkem často pak nasednete do nějakého vozidla a s pomocí osazené zbraně bráníte konvoj či kryjete ostatní při ústupu. V jedné chvíli se dokonce posadíte na konec jedoucího vlaku v metru a raketometem budete ničit najíždějící nepřátele, aby vás nedohnali. Autorům rozhodně nelze upřít, že nápadů, jak oživit jinak striktně lineární hratelnost, měli víc než dost. Obzvláště ta jízda metrem s raketometem v ruce se mi líbila, a věřte, že ještě v závěru hry dojde na mnohem těžší kalibr ;-)

Hra, alespoň co se vizuálního zpracování týče, nevypadá na dnešní poměry vůbec špatně. Okolní prostředí zničených městských ulic, budov a továrních komplexů působí obstojně, modely jednotlivých postav i nepřátel jsou detailní a vůbec vše, co ve hře uvidíte, ve vás vyvolává celkem uvěřitelný dojem z apokalyptické budoucnosti. Samozřejmě v rámci svých možností – Crysis 2 to přece jen není. Horší je to s technickou úrovní některých animací, které v řadě případů působí až příliš lacině. Na druhou stránku však svůj účel plní celkem dobře, a tak tu ani není nouze o nějaké ty srdcervoucí scény. Osobně se mi pak líbilo i samotné menu hry, které je rovněž vymyšleno velmi hezky.

Co musím na této hře jednoznačně pochválit, tak je pěkně zpracované krytí vaší postavy. Kdykoliv je možné se schovávat za různé objekty podobně jako v Mass Effectu, přičemž se elegantními pohyby lze mezi jednotlivými úkryty plynně přesouvat. Hru to do jisté míry příjemně oživuje a dává vám tak pocit, že nehrajete zas tak úplně obyčejnou hru, jak by se na první pohled někomu mohlo zdát. I přes pár technických nedostatků je naopak znát, že si tentokrát autoři s jednotlivými herními mechanismy skutečně vyhráli a že hru netvořili jen z povinnosti vůči stejnojmennému filmu.

Ani po zvukové stránce hra rozhodně za dnešním standardem nijak nezaostává. Zvuky zní tak, jak by každý očekával. Zvláštní uznání si pak zaslouží i nadabování jednotlivých postav, které je na poměry průměrných filmových her celkem precizní. Stejně tak musím pochválit i hudební doprovod, jež se drží filmového motivu a skvěle tak budí správnou atmosféru terminátorských filmů. Je tu znát velká snaha přiblížit hru filmovému zážitku, a to je přesně to, co se od takovéto hry očekává. Takhle by to zkrátka mělo vypadat.

Nutno také poznamenat, že se tato hra dá projít jak v jednom, tak i v kooperativním módu. Což je bezesporu také jeden z faktorů, na který se při vývoji hodně spoléhalo. Já jsem ho ale bohužel neměl s kým a hlavně na čem vyzkoušet. Nicméně věřím, že by to mohla být velmi povedená zábava. Osobně jsem se musel spokojit sám se sebou, což však nevadí, neboť i tak jsem si hru vychutnal bez problémů a mám z ní víceméně pozitivní zážitek.

O Terminátor Salvation rozhodně nelze říci, že jde o špatnou hru. Vlastně popravdě jsem se během hraní docela slušně bavil. Těžko ale říci, zda jsou i ostatní hráči ochotni prominout řadu nedostatků, kterými tato hra i přes poctivě odvedenou práci autorů trpí, zejména pak velmi krátkou herní dobu. Každopádně pokud bych měl vybrat nějakou skupinu, kterým tuto hru doporučit, tak to budou bezpochyby fanoušci fenoménu terminátorů, neboť ti, jak pevně věřím, dokáží tenhle netradiční titul ocenit a řádně si ho užít tak, jako já.