Tzar - další hra mého mládí. Společně s Kupci a rytíři patří jednoduchým a líbivým strategiím. Škoda jen, že se v Tzaru nemluví taky tak krásně česky :) (spíš se tam nemluví vůbec, ale ona vlastně stačí jen čeština psaná ). Velmi se mi zamlouvá přednastavení hry, zvláště pak "náhodná mapa". Člověk si může hru zpříjemnit nebo znepříjemnit, aniž by měnil obtížnost - možnost chtění/nechtění těchto věcí: útesy (zk* překážka. Jednotky je obcházejí těmi nejroztodivnějšími směry), "černota" na mapě, "mlha"... (je to asi i u jiných her, ale u téhle mi to utkvělo v paměti). Pojmenovávání vojáků a nevolníků bylo také zábavné.
Trochu zamrzelo maximální množství jednotek, které může hráč postavit... Je jich opravdu málo (při hře za Araba nebo Asiata - teď nevím za koho - se dá zvýšit, ale i tak je to málo) Člověk má všude nevolníky, posádky dolů, obranných hradeb a když chce vrhnout armádu na nepřítele, musí je všechny sehnat dohromady. Další věc je, že brána se dá stavět jen horizontálně, což je v případě dlouhé vertikální hradby nevkusný problém řešitelný jen "zubem" nebo úplnou absencí brány.