Už demo mě nebavilo a dalo by se říct, že dvojku Horkého léta jsem hrál jen se sebezapřením. Opět se nemohu vyhnout srovnání s Poldou (tentokrát dvojkou) - ostatně obě hry byly srovnávány i v době svého vydání, jelikož vyšly krátce po sobě (přinejmenším v prosincovém Levelu z roku 1999 jsou obě recenze hned za sebou). Zatímco druhý Polda vyniká spíše komiksovou grafikou, Majer je zde zpodobněn pomalu jako něco z Pivního kurýra, i když za vizuálem zde nestojí Petr Urban, ale Jan Štěpánek. Tenhle look mi prostě neseděl, popravdě ještě méně než u HL1. Existují sice příkazy, kterými se dá grafika přepnout do jediného odstínu, ale výsledek stále není snesitelný.
Ještě více než vzhled mi trhaly žíly akční mezihry. Akční, protože piano se celkem dalo (paradoxně se mi podařilo vybrnkat melodii hned napoprvé, pak jsem si neuložil pozici a podruhé jsem tam skejsnul deset minut). Střílení v bance jsem za boha nebyl stavu udělat, ale nakonec se podařilo. Naštěstí se dají mezihry obejít fíglem pomocí opakovaného odskoku do menu. Házení kamenů mi nevadilo, jak jsem přišel na postup, napodruhé už se podařilo bez problémů. A poker... no, ještěže je to jenom (počítačová) hra:)
Tvůrci se v tomto díle pokusili o dodání většího množství "fanservisu" (zatímco v prvním díle to byla jen mafiánova milenka vyvalená ve vaně, zde je to strip-poker a při chůzi se vertikálně otřásající poprsí Terky, dcery starého šerifa), bohužel díky zvolenému vzhledu celé hry to moc sexy nevypadá.
Co se příběhu a dialogů týče - tentokrát se o většinu ženských postav nepostaral Izer, ale i Miluše Bittnerová, čímž se dodalo trochu více hlasové variability - jakkoli si Izera vážím, přece jen, pořád bych ho poslouchat nemohl. Zvláště, když opět vytahuje svá esa v podobě hlasů Miloše Zemana, přiteplenou verzi Václava Klause, Luďka Sobotu a snad i Felixe Holzmana. Zemanovský šaman Orlí Tě-Péro mi lezl krkem už v intru, neboť nedělal nic jiného, než jen Majerovi sprostě nadával - a to navíc dost ubohou formou.
Ještě se musím zmínit o nepříjemném bugu, který mě pronásledoval při vyřvávání indiánského vyznání lásky a poté ještě jednou - zmizely či vůbec se neobjevily dialogové možnosti a jediným způsobem jejich aktivace byla svérázná forma pixelhuntingu - strefit se přesně doprostřed sloupce a klikat, dokud se člověk nedostal na aktivní místo a dialog se konečně přehrál.
Nabízí se otázka, proč vlastně nevzniklo Horké léto 3 (nepočítáme-li volné pokračování Žhavé léto 3 ½. Těžko říct, jestli se námět už vyčerpal, nebo snad došlo k nějakým tahanicím o autorská práva či co, to si musím ještě zjistit. Vzhledem k mé příchylnosti k k té druhé sérii mě to ale zas tak moc nebolí.
Ještě více než vzhled mi trhaly žíly akční mezihry. Akční, protože piano se celkem dalo (paradoxně se mi podařilo vybrnkat melodii hned napoprvé, pak jsem si neuložil pozici a podruhé jsem tam skejsnul deset minut). Střílení v bance jsem za boha nebyl stavu udělat, ale nakonec se podařilo. Naštěstí se dají mezihry obejít fíglem pomocí opakovaného odskoku do menu. Házení kamenů mi nevadilo, jak jsem přišel na postup, napodruhé už se podařilo bez problémů. A poker... no, ještěže je to jenom (počítačová) hra:)
Tvůrci se v tomto díle pokusili o dodání většího množství "fanservisu" (zatímco v prvním díle to byla jen mafiánova milenka vyvalená ve vaně, zde je to strip-poker a při chůzi se vertikálně otřásající poprsí Terky, dcery starého šerifa), bohužel díky zvolenému vzhledu celé hry to moc sexy nevypadá.
Co se příběhu a dialogů týče - tentokrát se o většinu ženských postav nepostaral Izer, ale i Miluše Bittnerová, čímž se dodalo trochu více hlasové variability - jakkoli si Izera vážím, přece jen, pořád bych ho poslouchat nemohl. Zvláště, když opět vytahuje svá esa v podobě hlasů Miloše Zemana, přiteplenou verzi Václava Klause, Luďka Sobotu a snad i Felixe Holzmana. Zemanovský šaman Orlí Tě-Péro mi lezl krkem už v intru, neboť nedělal nic jiného, než jen Majerovi sprostě nadával - a to navíc dost ubohou formou.
Ještě se musím zmínit o nepříjemném bugu, který mě pronásledoval při vyřvávání indiánského vyznání lásky a poté ještě jednou - zmizely či vůbec se neobjevily dialogové možnosti a jediným způsobem jejich aktivace byla svérázná forma pixelhuntingu - strefit se přesně doprostřed sloupce a klikat, dokud se člověk nedostal na aktivní místo a dialog se konečně přehrál.
Nabízí se otázka, proč vlastně nevzniklo Horké léto 3 (nepočítáme-li volné pokračování Žhavé léto 3 ½. Těžko říct, jestli se námět už vyčerpal, nebo snad došlo k nějakým tahanicím o autorská práva či co, to si musím ještě zjistit. Vzhledem k mé příchylnosti k k té druhé sérii mě to ale zas tak moc nebolí.
Lesokraj