Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
38 let • zaměstnanec • ČR - kraj Jihomoravský

Komentář

Přejít na komentáře

Black Mirror II

  • PC 85
Pokračování velmi úspěšné hry Posel Smrti přinesla tentokrát už jiná sestava vývojářů. Tentokrát se do hry nepustili čeští Future Games (Unknow Identity) ale zahraniční vývojáři z dílny Cranberry Production. Od prvního dílu uběhlo nějakých šest let. A herní publikum se na pokračování hodně těšilo. Jak dopadlo při srovnání s prvním dílem? Lepší grafické zpracování je jasně dané dobou ale co další aspekty? Hra jako taková se povedla ale jedničku nepřekonává ani v nejmenším. Proč tomu tak je? Všechny moje poznatky se dočtete níže.

Stručně z příběhu
Uběhlo celých dvanáct let od hrůz, které se děly v panství Black Mirror. Tehdy všechny vraždy skončily se smrtí Samuela Gordona, který byl nalezen mrtev, podobně jako William Gordon, pod věží hradu Black Mirror. Do kraje se tehdy sjíždělo několik zvědavých turistů aby viděli ono hrůzné místo. Postupně jich přicházelo více a více. Z panství se posléze stalo takové nechtěně proslulé turistické středisko. A někteří toho koukali ihned využít. Murray, který dříve vedl vetešnictví ve Willow Creek se nyní rozmohl a otevřel si hotel. Tom, který vysedával v hospodě a pobíral různé práce jako třeba poslíčka a další, se nyní stal vlastníkem hospody. Jenže po dvanácti letech už kraj tolik turistů netáhne...

Hra začíná vlastně dost nenápadně. Coby student Derren Michels se ocitáme ve slunném městečku Biddeford, ve státě Maine v USA. Derren sem přijíždí na prázdniny se svojí matkou, která se tu chce usadit. Po několika poznávacích rozhovorech s postavami se děj začne rozjíždět. Faktem je že zrovna v kapitole v Biddefordu velmi pomale. Nic prakticky nenasvědčuje jakoukoli spojitost s Black Mirror. Ale později se k ní dopátráte.

Biddeford
Celá první kapitola na mě pusobila dost nudně. Ano městečko bylo pěkné, ale tak nějak prostě bezduché, bez nějakého spletitého zajímavého děje. Potácel jsem se tam i zpět asi očekávajíc náznak Black Mirror a ono nic. Ale s koncem první kapitoly se vytratila nuda a hra začínala být i zábavná a tajuplná. Podobně jako v díle prvním i tady přinesla nová kapitola smrt nějaké postavy ve hře. A zároveň se ve snech zjeví a zesumarizuje hlavnímu hrdinovi předchozí dění.

G-Man z Half-life!
Kdepak. Jen jsem chtěl upoutat nadpisem vaši pozornost. Ale takový malý poznatek si neodpustím. V průběhu první kapitoly hry neustále potkáváte muže, který se vždy ukáže na nějakém místě a záhy se zase ztratí. V této kapitole je to takový G-man z Half-life. V průběhu hry však přijdete jeho totožnosti na kloub. Narozdíl od Half-life, kde se rojí jen spekulace.

Grafika doznala velkých změn a je opravdu krásné kochat se detailním okolím. Hra stínů a slunečního svitu je ve hře prostě nádhera. Také když prší je náš hrdina zjevně promočen. Navíc postavy jsou díky většímu rozlišení lépe vykreslené a dobře animované. Podobně jako u prvního dílu je hra protkaná minihrami a logickými hádankami. Oproti svému předchůdci jsou však lehčí a je možnost je po nějaké chvíli i přeskočit. Ale je jen na vás jestli ji přeskočíte nebo si s hádankou budete lámat hlavu nadále. Takovéhle přeskakování zas moc neuznávám, ale pravdou je, že v jedničce byly hádanky, u kterých bych tuto možnost uvítal. Posel smrti 2 přináší takovou malou vzpomínku na staré adventry (dobrá je to jen mé rýpání) s jejich bezedným inventářem. V jedničce sebou nosil Samuel jakž takž nositelné věci. Ve dvojce už to trošku kolísá, do kapsy nacpeme deseti metrový řetěz, obrovský nafukovací člun, hasičskou hadici kdoví kolik metrů dlouhou, žebřík.. A logika v podzemí kdy nafukovacím člunem uzvednu obrovský betonový nosník (který mimochodem rozbije ocelové víko). Nebo důlní vozík, který je plný kamení a nedokáže ho roztlačit, jen za pomoci prkna? Jasně páka ale prknem? Ještě když se Derren zmíní, že vozík je minimálně tunový. No nevím. Taková vzpomínka na Poldu co se logiky týká. A to zdaleka není vše, do kapsy se vejde i celá figurína v životní velikosti! Další docela bota mi přijde, kdy zahradník, který se stará na Black Mirror o vše potřebné a rád opravuje i auto, se v tom největším nečase (černo, hustý déšť) rozhodne pod oblohou jen tak opravovat auto, když vedle má prakticky obrovskou prázdnou stáj. Ještě jeden nešvar, který mě teda moc nebavil, bylo vyvolávání fotek. Zrovna tenhle úkol byl snad nejnudnější a nejzdlouhavější. Člověk chce odtajňovat příběh a ne se šudlat dlouhé minuty s vyvoláváním fotek. Až jsem se lekl, že budu muset vyvolat všech 36 fotek z filmu a pak mě hra pustí dál.

Od půlky hry, kdy se ocitáte ve starém známém prostředí vesničky Willow Creek vás hra začne bavit. Nejen zápletkou ale také faktem, že se budete procházet staronovými lokacemi. Ty jsou detailní a nabízí jiný úhel pohledu kamery než v prvním díle. Mnohá místa za dobu 12ti let sešla a jsou k nepoznání. Kupříkladu Sanatorium v Ashberry "dějiště šílenéhých pokusů na lidech Roberta Gordona" se změnilo vcelku dost. Autoři se nebáli zakomponovat staronové osoby a také propletenost vztahů. Líbí se mi třeba zpráva, že zavražděný Vick V. má sestru. Mám namysli, že tímto otvírají vlastně vzpomínku na díl první (Vickem) a zároveň pokračují v propletenost a návaznosti (dozvídáme se že Vick měl sestru).

Dabing
Dost mě překvapil. Kupříkladu hlas doktora, který ošetřoval matku v nemocnici jsem nemohl vystát. Nelíbilo se mi také také necitlivé zpracování Victorie a to graficky i hlasově. Od prvního dílu (odehrával se v roce 1981) uplynulo dvanáct let. Člověk by očekával, že Victorie po té době bude vypadat starší. Ale nejenže vypadá mladší ale i dabing zní mladě. V díle prvním byla nadabovaná naprosto skvěle. Také v rozhovorech je daleko více sprostých slov než v díle prvním. Celý dabing se myslím až na vyjímky nese v duchu průměrnosti. Hudba ve hře je ucházející. Neuráží ani nevyniká, vcelku se hodící a v momentech napjatých umí gradovat.

Deník
Ve hře je k dispozici také deník, který slouží jako záznamník všech splněných i nesplněných úkolů. Také slouží jako malá velká nápověda. Pokud jste hráli třeba Strongholda, tak v něm před určitou misí byla možnost po odkliknutí zobrazit nápovědu. Podobně nastavené je to i v deníku. Tam je sepsán úkol a pod ním šipky, které po odkliknutí zobrazí nápovědu. Myslím, že mnohdy zbytečnou. Obvykle na vše příjdete sami.

Odkazujeme na hry i filmy
První díl Posla Smrti přinesl odkaz na hru Posel bohů, bylo to v Sanatorium v kotelně, kde se na nástěnce usmíval plakát této hry. Druhý díl má také několik odkazů zjevných hlavně schovaných v dialozích. S tím prvním se setkáte na policejní stanici, kdy po prozkoumání počítače si Derren neodpustí poznámku, že na tomto stroji (486) kdysi hrával adventury od Sierry. Dalším odkazem je pohled na přístavní hotel v Biddefordu, kdy Derren zavzpomíná na film Srpnové Velryby s hercem Vincentem Pricem v hlavní roli. Pohled na hotel mu jej zjevně připomíná. Třetím odkazem je jelení hlava (trofej na zdi) na zámku ve Walesu. Tam si hlavní hrdina zavzpomíná na kultovní hororovou komedii Evil Dead s Brucem Campbellem v hlavní roli. Předposlední odkaz je věnován nesmrtelnému MacGyverovi. A to pod rouškou tmy v muzeu. Zavzpomíná na vytvoření bomby pomocí kancelářské sponky a žvýkačky. Tím posledním je vzpomínka na Columba. Do zámku Black Mirror vstupuje Derren, aby nebyl poznán, tak se představuje jako inspektor Falk. Je známo že slavného Columba ztvárnil herec Peter Falk.

článek s obrázky
Let´s play série

Pro: Krásná malebná grafika, lehčí obtížnost, návaznost děje,

Proti: Lehčí obtížnost, dabing některých postav

+16 +17 −1