Krásná hra, vskutku krásná. Z prvního dílu jsem si odnesl zajímavé, ale tak nějak nevýrazné zážitky. Druhý díl, to už je jiné kafe.

Příběh Assassin's Creed 2 je stavěn na reáliích z prvního dílu - máme tu přístroj Animus, Templáře a Hašašíny (velice divné označení)...kdo hrál, ví. Důležitou roli pro mě ale hraje vynikající mix historických faktů a dosti netradiční fikce - mám na mysli hlavně historické obrazy, Adama a Evu, Edisona, Teslu atd. Tomu říkám pořádná konspirace!.

Na prvním dílu se mi nelíbilo, že byl příběhově tak nějak labilní. O druhém dílu mohu s nevázanou radostí tvrdit, že příběh tu už skutečně je a je sakra dobrý. Je poutavý, v některých okamžicích docela emotivní, ale hlavně je přítomen pořád! Za takové zlepšení musím vyseknout Ubisoftu opravdu hlubokou poklonu. Ať už hráč plní jakýkoliv úkol, opravdu má s hlavní linií něco společného. Pryč jsou časy, kdy se ve městě stráže pouštěly do bezbranných dívek řvoucích o pomoc. Teď už je to stylem "zabij toho a toho, udělal tamto a tamto". Pocit je znatelně lepší.

Grafická stránka je úchvatná. Města jsou krásně vymodelovaná, postavy vypadají uvěřitelně. Hlavní věcí jsou ale pohyby Ezia. Člověk by uvěřil, že něco takového je možné! Ezio se při lezení chytá za rámy oken, za spáry ve zdech, za nepravidelnosti na stěnách a nepřátelé se zase často chytají za rozkrok, když jim mladý Hašašín pošle jedno přesně mířené kolínko přímo do oněch míst. Souboje jsou také vyvedeny celkem realisticky a to zejména dokončovací pohyby.

O zvukovém doprovodu toho ani nejde moc říct. Je dobrý, dokresluje atmosféru a ... prostě tam je a to stačí :))

A teď postřehy ze hry:
Soubojový systém je stejný/podobný jako v prvním díle. Opět musím tvrdit, že je to jeden z nejlepších a hlavně nejreálněji vypadajících systémů, co jsem viděl.

Dále se mi velice zamlouvala vila v Monteriggioni. To byl geniální tah! Možnosti vylepšování, sbírání zbraní, sbírání soch, obrazů, dále sbírání stránek kodexu, pírka (konečně pořádná motivace pro sbírání tak malých a otravných věcí)...dokonalé! Už na začátku jsem se těšil, až tu barabiznu pořádně vybavím :)) V dalších dílech bych se vůbec nezlobil za ještě rozsáhlejší systém vylepšování (asi moje osobní úchylka).

Další skvělá věc byly symboly. Hádanky mi někdy dávaly pořádně zabrat a byly velice dobře zpracované. Osobně se mi nejvíce líbila část s Teslou, o něhož se docela zajímám. Symboly jsou potom dalším příkladem něčeho, co by hráč prostě hledat nemusel, ale vyloženě chce, protože se těší na odměnu.

Další plus má u mě hra za pestrou paletu zbraní. Vystřídal jsem jich opravdu hodně a nakonec jsem si je pořídil všechny jen abych je měl :)

Dost už ale bylo chvály, teď se podíváme na druhou stranu mince. Umělá inteligence v soubojích se trochu zadrhává. Opakuje se neduh z prvního dílu, kdy se souboje postupně stávají hrou na kočku a myš. Zajímavé je, že jsem ve hře ani jednou nezemřel v souboji - na to, aby protivníci hráče zabili, na to prostě nemají.

Dále jsem měl několikrát trable s kamerou. Nejvíce však při získávání pečetí - kamera z ničeho nic začne Ezia zabírat z nějakého prapodivného, neměnného úhlu a sleduje jeho pohyb. V tom by nebyl problém, ale když se najednou úplně změní perspektiva, hráč musí okamžitě mačkat jiná tlačítka a to někdy vyústí ve velmi dlouhý pád a následné rupnutí nervů a nadávání na celé kolo. :)

Poslední věc, která mě iritovala, to byly úkoly typu "nepozorovaně zabij". Nejde asi o chybu, ale spíš o takovou malou nelogičnost. Když mám někoho zabít, postupně si z cesty odstraňuji strážné, aby mě potom při vraždě neviděli. Problém ale nastane, když právě zabíjím strážného a on mě vteřinu před smrtí vidí...pak je celá mise v háji a já si trhám zbytky svých vlasů. Nemělo by být jedno, že mě viděl, když už je po něm? ...na druhou stranu je to vlastně docela jedno. Alespoň se u toho musí přemýšlet :)

No, tak to by bylo všechno. Assassin's Creed 2 mohu určitě doporučit, jelikož opravdu nezklamal. Osobně jsem si nemohl přát víc a oproti prvnímu dílu je kvalitativní skok mílový. Requiescat in pace :)