Zábavné pokračování kultovní fantasy FPS, tentokrát v third person pohledu a s větším důrazem na kontaktní boj.

Zatímco v původní hře byla hole nouzovou zbraní, zde se jedná o tu nejpoužívanější a nejuniverzálněji využitelnou. Lze s její pomocí skákat na delší vzdálenosti, usekávat nepřátelům končetiny, vyrážet jim zbraně z rukou, případně je i rovnou dekapitovat. Nedá se sice říci, že by šla ovládat natolik přesně, aby se jednalo o více než pouhá díla náhody, i tak to ale potěší. Na dvou místech je dokonce možné si ji vylepšit. Taková ohnivá hole je pak nejen efektivní, ale i velmi efektní. Heretic II obecně má povedené grafické efekty. Radost pohledět.

Bohužel přesun kamery také značně ztěžuje použití střelných zbraní. Je zde sice možnost zapnutí automatického zaměřování, s tím to ale prostě není ono. Problémem není ani tak kamera samotná, jako spíše celková rychlost hry. Nepřátelé nečekají. Většina se pohybuje rychle, dobrá polovina z nich je navíc asi tak polovičního vzrůstu proti hlavní postavě, což zaměřování ještě více znemožňuje. Nakonec jsem střelné zbraně použil v podstatě jen na bosse. Zamrzela také absence více nepřátel z prvního dílu, zaznamenal jsem pouze jednoho. Většinou jsem měl pocit, že bojuji spíše proti agresivní fauně té které lokace než proti opravdovým nepřátelům, což mi úplně nesedělo. Dalším záporem je relativní krátkost hry, mapa zobrazená při načítání slibovala více.

Přes všechna negativa se ale stále jedná o velmi dobrou akci z mé nejoblíbenější herní éry.