Během posledních dní se mi řízením náhody (nebo osudu?) naskytla zajímavá příležitost k dohrání dvou akčních her, které jsou si svým ztvárněním, přibližností roku vydání, prostředím a námětem příběhu velmi podobné. Jedním z nich se stal DOOM 3 a tou druhou KREED. Na první pohled se může zdát, že je nesmysl porovnávat a bilancovat mezi tituly s tak rozdílným rozpočtem, z mého pohledu však nikoliv. Obě hry jsou opravu v mnoha ohledech stejné, svým způsobem ale originální...
Oproti DOOMu jde na to KREED z poněkud jiné stránky. Hra působí více sci-fi, nikoliv hororově a drží si svůj star-trekovský feeling. Už během úvodního intra vychází na povrch, že se bude jednat spíše o budget titul, což se v samotné hře potvrzuje. Po technické stránce to není velká sláva, a i když rozhodně patřím mezi poslední, kteří by úmyslně hanili, zde to jinak nejde. Co se týče grafiky, hra toho mnoho nenabízí, vše je hodně podobné (tedy až na epizodu na Burgu), matné a takové vyblité. Hudba není vyloženě špatná, ale po zvukové stránce jsou hlavně zbraně bídou a měl jsem dokonce pocit, že hodně z nich vydává stejný zvuk. Zbraní je plně dostačující množství, jsou kvalitně futuro ztvárněny, nemají ale vyváženou účinnost. Dalším záporem je jistě level design, který častokrát nesmyslně inklinuje k bloudění, a neskutečně nevyvážená obtížnost, kde by jeden počítal s tím, že bude mít stoupající tendenci, téměř opak je ale pravdou. Do posledních dvou episod je boj proti malému počtu nepřátel čajíček, jakmile se dostanete do předposlední episody, obtížnost stoupne strmě nahoru a dochází i k takové vypečenosti, že mě nepřítel viděl přes celou mapu a přesně se uměl trefit hned jak jsem vstoupil do dveří - smrt nastala okamžitě, i když mi zbývalo ještě 50% života.
Co naopak považuji za velmi slušně provedeno, je podání příběhu - podobně jako v DOOMovi 3, pomocí PDA, kde také nechybí narážky (hlavně ty na vývojáře), ženský hlas na lodích a atmosféra. Za pozitivum se může považovat také samotná postava hlavního hrdiny, který působí hodně silově a rozhodně se s ničím nepáře.
Oproti DOOMu jde na to KREED z poněkud jiné stránky. Hra působí více sci-fi, nikoliv hororově a drží si svůj star-trekovský feeling. Už během úvodního intra vychází na povrch, že se bude jednat spíše o budget titul, což se v samotné hře potvrzuje. Po technické stránce to není velká sláva, a i když rozhodně patřím mezi poslední, kteří by úmyslně hanili, zde to jinak nejde. Co se týče grafiky, hra toho mnoho nenabízí, vše je hodně podobné (tedy až na epizodu na Burgu), matné a takové vyblité. Hudba není vyloženě špatná, ale po zvukové stránce jsou hlavně zbraně bídou a měl jsem dokonce pocit, že hodně z nich vydává stejný zvuk. Zbraní je plně dostačující množství, jsou kvalitně futuro ztvárněny, nemají ale vyváženou účinnost. Dalším záporem je jistě level design, který častokrát nesmyslně inklinuje k bloudění, a neskutečně nevyvážená obtížnost, kde by jeden počítal s tím, že bude mít stoupající tendenci, téměř opak je ale pravdou. Do posledních dvou episod je boj proti malému počtu nepřátel čajíček, jakmile se dostanete do předposlední episody, obtížnost stoupne strmě nahoru a dochází i k takové vypečenosti, že mě nepřítel viděl přes celou mapu a přesně se uměl trefit hned jak jsem vstoupil do dveří - smrt nastala okamžitě, i když mi zbývalo ještě 50% života.
Co naopak považuji za velmi slušně provedeno, je podání příběhu - podobně jako v DOOMovi 3, pomocí PDA, kde také nechybí narážky (hlavně ty na vývojáře), ženský hlas na lodích a atmosféra. Za pozitivum se může považovat také samotná postava hlavního hrdiny, který působí hodně silově a rozhodně se s ničím nepáře.
Pro: hlavní postava, ženský hlas v interierech, atmosféra
Proti: grafika, zvuk, level design, obtížnost, nevyváženost zbraní, 50% života jistá smrt