Kdybych měl někomu, kdo herní průmysl více nesleduje a spíše na ukrácení času volí jednoduché hry zabudované v operačním systému doporučit áčkovou hru, doporučil bych právě Beyond Good & Evil. Do hry se snadno dostanete, snadno se ovládá a hraje a především vám po jejím dokončení zůstane zajímavý a nevšední zážitek.

Hra má příjemnou pastelovou grafiku a zajímavé, do jisté míry originální prostředí a především děj, jenž dokáže zaujmout. V tomto případě je i positivem menší obtížnost a kratší doba nutná k dokončení. Ta je totiž vyvážena o to intenzivnějším podáním, kdy se na hráče dere jedna zajímavá událost za druhou. Navíc samotné hraní baví, dokonce dokud hra není pokořena, často se vracíte a spouštíte hru znovu a znovu jen ke vstřebaní dalšího kousku specifické atmosféry světa Hillys.

Tu především mimo malého, ale fungujícího světa doplňuje, nebo lépe zvýraznuje podmaňivá hudba (Spanish Bar). Ta kombinuje řadu stylů, dokone i jazyků. A ještě k tomu je ve hře několik zajímavých detailů jako fotografování zdejší fauny a flóry nebo závody ve zdejším přístavním městečku. A grafika, ta je jednoduše výborná, minimálně po stylové stránce. Samozřejmě není příliš detailní díky roku vydání, ale dohání to osobitostí.

Bohužel uplně všechny části hry nejsou tak dobře zvládnuty. V určitých částech hra kolísá, směrem dolů povětšinou v partiich vně nějaké uzavřené lokace. Nepříjemnou může být i kamera, ale to je u tohoto žánru vcelku běžné.

Jelikož tento žánr není příliš naditý řadou kvalitních a originálních titulů, je Beyond Good & Evil vedle klasik jako Outcast, Omikron, Giants nebo Ocarina of Time jasnou volbou, a ne nadarmo je pro mnohé jednou z nejlepších her.