Dragon Age - ve stručnosti masivní RPG, ve kterém jsem na první zahrání strávil 80hod. (jak to někdo dělá za 30 nechápu:-O), čili rozhodně návykové bylo, ovšem kolikrát mě způsobilo frustraci takovou, že jsem hru musel naštvaně přerušit - zejména, když jsem musel podstupovat hodiny a hodiny těch samých soubojů a kosit nějakého bosse co 10 min...brrr...:(
Dragon Age měl být spirituálním pokračovatelem ságy Baldur's Gate ale snad všechno s čím DAO přišlo mělo, na rozdíl od BG, nějakou stinnou stránku.
Tak např.to nejdůležitější - RPG systém. Ten byl brutálně nevyvážený a např. archer build pro rogua byl strašně slabý - čili hra bez archery modu nebo případně respec modu (který umožnil resetovat všechny skilly a atributy a znovu je rozdělit) byla tím pádem v podstatě nehratelná. Kromě toho některé skilly nefungovaly tak, jak říkal popis, popisy samotné byly strašně vágní a opět to musel řešit mod.
Až komická pak byla rozloha lokací. Na rovinu prostě jsem nevěřil, nechápal, když např.Lothering sahal asi 20m za poslední chalupu a to bylo vše kam můžete dojít. Pak přišel Denerim a já říkám HLAVNÍ MĚSTO KRÁLOVSTVÍ JE JEDNO UPRDĚNÉ NÁMĚSTÍČKO? Jako děláte si ze mě pr**l?! To je něco, na co jsem si nikdy nezvykl - i proto, že jsem se snažil na hru koukat z horního pohledu, který právě připomínal legendární Baldur ovšem o to víc až palčivě poukazoval na absurdní omezenost lokací...smutné
A pak samozřejmě souboje. Chvilku mi trvalo než jsem si zvykl na systém soubojů ala MMORPG, ale proč ne. To bashovat nehodlám – je to jiné než BG, ale to neznamená, že horší, taktické je to také...Ovšem to by ta taktika v soubojích nesměla být skoro vždy stejná a hlavně by soubojů nesmělo být nekonečné množství. Random encountery v Denerimu, kde se na vás asi v 10ti případech vrhala absurdní přesila – tu půlka armády, tu celá guilda assasinů (zde Vran). Má vůbec cenu mluvit o Deep Roads? To byl ten případ, kdy jsem od hry odešel. Vyrubete arénu, vyrubete sídlo gangu, jdete rubat do podzemí, rubete jeden level, druhý level, třetí...ježiš KOLIK JEŠTĚ!!! Jeden boss, rube se dál, za max.10 min. další a zase a zase...nemám slov, uměle natažená délka hry o 10hod.a zábavnost o -75%...
Příběh samotný není nic originálního, ale stejně jako v případě Mass Effectu jsem byl vtažen tou epičností a podáním, kdy na mě dění opravdu působilo, jako že tu "o něco jde". Postavy jako třeba Alistair a Zevran byly perfektně namluvené a opravdu sympatické a různé nuance (např. linie s Alistairem a Loghainem určitě přidávala na hloubce a dramatičnosti).
Ve výsledku jsem po konci hry asi spíš pozitivní pocit, ale je zřejmé, že Dragon Age v mnoha ohledech zklámání – vzhledem k potenciálu a „Pramenům“ studia které ho vytvořilo, až tragické.
Dragon Age měl být spirituálním pokračovatelem ságy Baldur's Gate ale snad všechno s čím DAO přišlo mělo, na rozdíl od BG, nějakou stinnou stránku.
Tak např.to nejdůležitější - RPG systém. Ten byl brutálně nevyvážený a např. archer build pro rogua byl strašně slabý - čili hra bez archery modu nebo případně respec modu (který umožnil resetovat všechny skilly a atributy a znovu je rozdělit) byla tím pádem v podstatě nehratelná. Kromě toho některé skilly nefungovaly tak, jak říkal popis, popisy samotné byly strašně vágní a opět to musel řešit mod.
Až komická pak byla rozloha lokací. Na rovinu prostě jsem nevěřil, nechápal, když např.Lothering sahal asi 20m za poslední chalupu a to bylo vše kam můžete dojít. Pak přišel Denerim a já říkám HLAVNÍ MĚSTO KRÁLOVSTVÍ JE JEDNO UPRDĚNÉ NÁMĚSTÍČKO? Jako děláte si ze mě pr**l?! To je něco, na co jsem si nikdy nezvykl - i proto, že jsem se snažil na hru koukat z horního pohledu, který právě připomínal legendární Baldur ovšem o to víc až palčivě poukazoval na absurdní omezenost lokací...smutné
A pak samozřejmě souboje. Chvilku mi trvalo než jsem si zvykl na systém soubojů ala MMORPG, ale proč ne. To bashovat nehodlám – je to jiné než BG, ale to neznamená, že horší, taktické je to také...Ovšem to by ta taktika v soubojích nesměla být skoro vždy stejná a hlavně by soubojů nesmělo být nekonečné množství. Random encountery v Denerimu, kde se na vás asi v 10ti případech vrhala absurdní přesila – tu půlka armády, tu celá guilda assasinů (zde Vran). Má vůbec cenu mluvit o Deep Roads? To byl ten případ, kdy jsem od hry odešel. Vyrubete arénu, vyrubete sídlo gangu, jdete rubat do podzemí, rubete jeden level, druhý level, třetí...ježiš KOLIK JEŠTĚ!!! Jeden boss, rube se dál, za max.10 min. další a zase a zase...nemám slov, uměle natažená délka hry o 10hod.a zábavnost o -75%...
Příběh samotný není nic originálního, ale stejně jako v případě Mass Effectu jsem byl vtažen tou epičností a podáním, kdy na mě dění opravdu působilo, jako že tu "o něco jde". Postavy jako třeba Alistair a Zevran byly perfektně namluvené a opravdu sympatické a různé nuance (např. linie s Alistairem a Loghainem určitě přidávala na hloubce a dramatičnosti).
Ve výsledku jsem po konci hry asi spíš pozitivní pocit, ale je zřejmé, že Dragon Age v mnoha ohledech zklámání – vzhledem k potenciálu a „Pramenům“ studia které ho vytvořilo, až tragické.
Dishonored 2
Pro: vyprávění epického příběhu, postavy, propracovaný svět, dialogy
Proti: mrňavé minilokace, přehnaně moc rubání, nepříliš originální příběh, nevyvážený a nedotažený RPG systém