No sáákra, když jsem na tohle tady na databázi narazil, nevěřil jsem svým očím. Kvůli týhle hře jsem se v deseti letech došoural k okýnku, paní mi rozměnila za 200 Kč samé petikoruny, které jsem pak sázel do automatu jednu za druhou...A jak jsme se s kamarádem pobavili....

Časy plynou, já už mám dvakrát tolik let a na tuhle pecku jsem dočista zapomněl. Až do teď! Dávám hobla tomu, kdo dostal tenhle kulervoucí nápad, jak oprášit automatovou legendu! Sice se necítím u notebooku tak naspeedovaně jako s plastovou pistolí před 10 lety, bouchačku jsem vyměnil za abecedu,ale stojí to za to...doslova upísmenkovávám zombíky!!na přednášce jsem pak byl pro přednášejícího největším kádrem, on byl blbec rád, že si tak vehementně píšu všechny jeho věty, zatímto já jsem měl na kontě 185 upísmenkovaných zombíků. Paráda.

Jenže všechno skvělé jednou zevšední. A tak se dostavil stereotyp. Totiž prvních pár hodin vám to příjde jako opravdu cool napád, nicméně za chvilku se dostaví onen pocit, že s klávesnicí to není ono....Chtělo by to zase tu plastovou zbraň...Vlastně by to chtělo vrátit se zpátky v čase, zajít si rozměnit a zastřílet si s touto nesmrtelnou legendou.