Jedna z prvních her co jsem hrál, nese jméno Commandos: Behind Enemy Lines a ať už to bylo geniálním zpracováním všech misí odehrávajících se za 2. světové války, šesticí specialistů, ze kterých nikdo výrazněji nevyčníval (bavíme-li se o schopnostech a ne o výšce) nebo skvělou hudbou, jenž vás provázela celou hrou, vryl se mi tento obtížný kousek o dvaceti misích do paměti, kde si vydobyl své nezastupitelné místo.

Po každé misi následovalo hodnocení pomocí hvězdiček, kde se hodnotil čas mise, zabití nepřátelští vojáci, zničené budovy atd. a já jen málokdy spatřil plný ukazatel. Mise byly různorodé a ve většině z nich se nesměl vyvolat poplach, což ještě přidává na už tak vysoké obtížnosti. Je to asi první hra, ve které jsem narazil na psy, a musím uznat, že mě dost potrápili, protože mají daleko lepší smysly než vojáci.

20 misí neskutečná obtížnost, se kterou jsem se v žádné jiné hře nesetkal a nezapomenutelné hlášky každého člena komanda, dělají z prvních Commandos legendární hru s velmi dlouhou herní dobou.