Adventury mám ráda, co však nesnáším je umělé natahování herní doby tím, že se budete plahočit po dvaceti lokacích tam a zpátky, abyste přenesli jednu věc nebo si několikrát povykládali s nějakou postavou, která vám přirozeně nemůže všechno říct najednou. Tomu se Mementu Mori celkem zdatně daří výhýbat, téměř úplná absence "zpomalovacích" lokací, kterými jen projdete a které vás postupně přivádějí k šílenství, když už jimi jdete po padesáté, je příjemná a osvěžující.

Ano, jak někteří namítají, obtížnost je celkem nízká, což může být ale i pozitivem - hra tak lépe plyne, máte pocit že jste spíše v interaktivním detektivním filmu, zákysy by podobný dojem zhatily a vůbec absence nelogických kombinací předmětů (slavná kachna + kombinačky + náplast + provázek), které jsou častým prostředkem jak dodat na obtížnosti, je opravdu více pokrokem než nedostatkem.

Co mě trochu rozčilovalo, bylo, že všechny postavy jsou cizinci, což znamená, že všichni mluví anglicky, ale s nějakým příšerně otravným přízvukem. U někoho možná plus za snahu o "věrohodnost", ale mně osobně to nepřijde jako zas až tak dobrý nápad. Postavy mi možná i proto nijak k srdci nepřirostly.

Hra je většinu času zábavná, i když je místy nelogická (Larisa nemá v bytě zástrčku na elektriku, např.) a postavy se občas chovají trochu hloupě. Z příběhu jsem však v rozpacích, děj má několik překvapivých zvratů, pro mě to byly ale zvraty špatným směrem. Konec byl hořkou třešinkou na pomalu se kazícím dortu. Závěr dokonce tak příšerný, že to výslednou známku snižuje o 15%.