Letošní rok nám příliš kvalitních adventur nepřinesl. Alespoň mně osobně by k tomu stačily prsty jedné ruky. O to větší je ale nadšení, když se konečně nějaká objeví. Nový Sherlock sice někoho může hned na první pohled odradit v pravdě kýčovitým názvem a v této kategorii zřejmě letos nemá konkurenci, ale naštěstí triumfuje i na jiných pozicích. Grafiku rozebírat nebudu, protože ta zkrátka v tomto žánru prim nehraje, i když na to, jak starý engine je použitý, tak nevypadá vůbec špatně. Obtížnost také není niketrak velká a to hlavně v adventurní části. Puzzle jsou na tom naštěstí o mnoho lépe a to především díky své originalitě. Kdy jste například ve hře naposledy řezali do vepřových hlav za účelem zjištění vražedné zbraně? Najdou se samozřejmě i výjimky, a také jedna drobná komplikace při řešení jedné hádanky z důvodu špatného překladu do češtiny, který je ale jinak na výborné úrovni.

Tohle všechno je sice fajn, ale to nejdůležítější je příběh, který je tak výborně napsán, že se budete těšit na každý sebemenší posun v ději. Název skutečně v tomto ohledu příliš důvěry nevzbuzuje, ale je to tak. Do poslední chvíle nevíte, kdo by mohl být tím tajemným Jackem Rozparovačem, a i když závěr mohl být podán o něco lépe, tak příběhu jako takovému není co vytknout. Věrnost realitě však zůstala zachována, když sice zjistíte, kdo byl skutečným vrahem, ale veřejnost a policie nikoli. Dokonce i proč není o tomhle příběhu žádná zmínka v některém z Sherlockových knih. Suma sumárum, hra od které jsem před jejím zapnutím nic nečekal, se pro mě stala adventurou roku.