První Polda je přesně ten typ hry, u které hodně záleží na tom, kdy jste ji hráli poprvé. Pokud jste u ní strávili čas před lety, může vás dnes příjemně vrátit do éry prvních pokusů o ryze české adventury. Pokud ji ale hrajete poprvé až dnes, její slabší stránky už se přehlížejí podstatně hůř.
Začít musím tím lepším. Grafika sice zestárla, ale její stylizace jí docela sluší a pořád má určitý charakter. Největším plusem je pak český dabing, který postavám dodává osobitost a k celé hře prostě patří. Právě díky němu má Polda i po letech atmosféru, kterou by samotné obrázky a texty nejspíš nevytvořily.
Horší je to s příběhem. Ten není nijak zvlášť zajímavý a jen málokdy dokáže člověka opravdu vtáhnout. Ještě větší problém mám ale s humorem. Hra se dost často snaží být za každou cenu vtipná a spoléhá přitom na laciné dvojsmysly, sexuální narážky a hlášky, jejichž pointa je v podstatě jen v tom, že jsou trochu sprosté nebo trapné. Část humoru navíc stojí na tom, že se postavy chovají jako naprostí idioti. Co možná kdysi působilo jako nekorektní a odvážná legrace, dnes často vyzní spíš jako humor ze školní chodby.
Nejhorší je, když hra na takový vtip upozorňuje skoro sama. Postava něco řekne, následuje rádoby šokující narážka a člověk už předem ví, že by se tomu měl smát. Některé dialogy jsou navíc natažené jen kvůli další podobné hlášce. Pár povedených momentů se najde, ale jako celek je humor dost hit-or-miss a s přibývajícími hodinami spíš unavuje.
A pak jsou tu hádanky. U adventury člověk samozřejmě čeká, že občas bude muset trochu zapřemýšlet, jenže tady řešení často nedává moc smysl. Nejde ani tak o to přijít na správný postup, jako spíš metodou pokus-omyl zjistit, který předmět na který objekt použít. Když vás nenapadne právě ta jedna bizarní kombinace, máte smůlu. Při prvním hraní je to spíš otravné než zábavné.
Celkově na mě tedy Polda působí jako hra, která měla ve své době svoje kouzlo, ale dnes už má poměrně těžkou pozici. Stylizovaná grafika a český dabing jsou pořád sympatické a pokud máte k českým adventurám vztah, můžete si její hraní docela užít. Bez tohohle osobního vztahu je ale mnohem těžší přehlédnout slabý příběh, humor založený na laciných vtipech a hlavně nelogické hádanky.
Není to tedy vyloženě špatná hra. Spíš je to hra, která dnes dokáže zaujmout hlavně jako připomínka jedné éry českých adventur. A pokud vás k ní nic podobného netáhne, nejspíš zjistíte, že samotná hra už toho dnes tolik nabídnout nedokáže.
Začít musím tím lepším. Grafika sice zestárla, ale její stylizace jí docela sluší a pořád má určitý charakter. Největším plusem je pak český dabing, který postavám dodává osobitost a k celé hře prostě patří. Právě díky němu má Polda i po letech atmosféru, kterou by samotné obrázky a texty nejspíš nevytvořily.
Horší je to s příběhem. Ten není nijak zvlášť zajímavý a jen málokdy dokáže člověka opravdu vtáhnout. Ještě větší problém mám ale s humorem. Hra se dost často snaží být za každou cenu vtipná a spoléhá přitom na laciné dvojsmysly, sexuální narážky a hlášky, jejichž pointa je v podstatě jen v tom, že jsou trochu sprosté nebo trapné. Část humoru navíc stojí na tom, že se postavy chovají jako naprostí idioti. Co možná kdysi působilo jako nekorektní a odvážná legrace, dnes často vyzní spíš jako humor ze školní chodby.
Nejhorší je, když hra na takový vtip upozorňuje skoro sama. Postava něco řekne, následuje rádoby šokující narážka a člověk už předem ví, že by se tomu měl smát. Některé dialogy jsou navíc natažené jen kvůli další podobné hlášce. Pár povedených momentů se najde, ale jako celek je humor dost hit-or-miss a s přibývajícími hodinami spíš unavuje.
A pak jsou tu hádanky. U adventury člověk samozřejmě čeká, že občas bude muset trochu zapřemýšlet, jenže tady řešení často nedává moc smysl. Nejde ani tak o to přijít na správný postup, jako spíš metodou pokus-omyl zjistit, který předmět na který objekt použít. Když vás nenapadne právě ta jedna bizarní kombinace, máte smůlu. Při prvním hraní je to spíš otravné než zábavné.
Celkově na mě tedy Polda působí jako hra, která měla ve své době svoje kouzlo, ale dnes už má poměrně těžkou pozici. Stylizovaná grafika a český dabing jsou pořád sympatické a pokud máte k českým adventurám vztah, můžete si její hraní docela užít. Bez tohohle osobního vztahu je ale mnohem těžší přehlédnout slabý příběh, humor založený na laciných vtipech a hlavně nelogické hádanky.
Není to tedy vyloženě špatná hra. Spíš je to hra, která dnes dokáže zaujmout hlavně jako připomínka jedné éry českých adventur. A pokud vás k ní nic podobného netáhne, nejspíš zjistíte, že samotná hra už toho dnes tolik nabídnout nedokáže.
