Diablo IV při svém vydání dokázalo nadchnout především návratem k temné atmosféře, světem a zpracováním, ale s postupem času se začaly stále více ukazovat jeho limity. Vessel of Hatred naopak nepůsobí jen jako další kapitola příběhu, ale jako poměrně výrazné rozšíření. Největší novinkou je bezpochyby nová hratelná třída Spiritborn, která do Diabla přináší svěží styl boje a vlastní mechaniky. Pokud už máte za sebou desítky či stovky hodin s původními postavami, právě Spiritborn je velmi dobrým důvodem začít znovu od začátku a vyzkoušet něco úplně jiného.
Velkým tahákem je samozřejmě také nový region Nahantu, který se od prostředí základní hry výrazně odlišuje. Hustá džungle, starobylé ruiny, domorodé kmeny a celkově tajemnější atmosféra dávají světu Sanctuary zase trochu jinou tvář. Veteráni série konečně zavzpomínají na Diablo II. Návrat do Kurastu fungoval nejen jako příjemná nostalgická připomínka, ale jako zvýšení atmosféry, kterou jsem ve hře postrádal. Potěší samozřejmě i setkání se známými postavami, například Ormusem. Nová příběhová linie samozřejmě navazuje na události základní hry a na několik hodin poskytne další porci démonického řádění.
Ještě důležitější je ale množství obsahu, který čeká po dokončení kampaně. Blizzard tentokrát výrazně zapracoval na endgame a nabízí mnohem více možností, jak pokračovat v rozvoji postav. Princip Diabla se pochopitelně nemění, ale nových aktivit je dost na to, aby člověk neměl po dohrání pocit, že už nemá co dělat. A právě zde je největší rozdíl oproti stavu, v jakém Diablo IV působilo krátce po vydání. Tentokrát je důvod zůstat v Sanctuary podstatně silnější a desítky dalších hodin nejsou žádný problém.
Vessel of Hatred tak funguje hned v několika směrech. Přináší novou postavu, nový region, pokračování příběhu, návrat několika známých prvků z minulosti a především podstatně bohatší endgame. Nejvíce mě ale potěšilo, že se Blizzard alespoň částí datadisku dokázal vrátit k pocitu, který měla série v době Diabla II - především díky Kurastu a celkovému pojetí Nahantu. Pokud vás základní Diablo IV bavilo, ale po čase jste nevěděli, proč u něj dál zůstávat, Vessel of Hatred tento problém řeší poměrně elegantně. A pokud jste od čtyřky odešli právě kvůli nedostatku obsahu, tady už důvod dát jí druhou šanci rozhodně je.
Velkým tahákem je samozřejmě také nový region Nahantu, který se od prostředí základní hry výrazně odlišuje. Hustá džungle, starobylé ruiny, domorodé kmeny a celkově tajemnější atmosféra dávají světu Sanctuary zase trochu jinou tvář. Veteráni série konečně zavzpomínají na Diablo II. Návrat do Kurastu fungoval nejen jako příjemná nostalgická připomínka, ale jako zvýšení atmosféry, kterou jsem ve hře postrádal. Potěší samozřejmě i setkání se známými postavami, například Ormusem. Nová příběhová linie samozřejmě navazuje na události základní hry a na několik hodin poskytne další porci démonického řádění.
Ještě důležitější je ale množství obsahu, který čeká po dokončení kampaně. Blizzard tentokrát výrazně zapracoval na endgame a nabízí mnohem více možností, jak pokračovat v rozvoji postav. Princip Diabla se pochopitelně nemění, ale nových aktivit je dost na to, aby člověk neměl po dohrání pocit, že už nemá co dělat. A právě zde je největší rozdíl oproti stavu, v jakém Diablo IV působilo krátce po vydání. Tentokrát je důvod zůstat v Sanctuary podstatně silnější a desítky dalších hodin nejsou žádný problém.
Vessel of Hatred tak funguje hned v několika směrech. Přináší novou postavu, nový region, pokračování příběhu, návrat několika známých prvků z minulosti a především podstatně bohatší endgame. Nejvíce mě ale potěšilo, že se Blizzard alespoň částí datadisku dokázal vrátit k pocitu, který měla série v době Diabla II - především díky Kurastu a celkovému pojetí Nahantu. Pokud vás základní Diablo IV bavilo, ale po čase jste nevěděli, proč u něj dál zůstávat, Vessel of Hatred tento problém řeší poměrně elegantně. A pokud jste od čtyřky odešli právě kvůli nedostatku obsahu, tady už důvod dát jí druhou šanci rozhodně je.
Pro: spiritborn, návrat do Kurastu, atmosféra připomínající Diablo II, nový region Nahantu, pokračování příběhu, výrazně bohatší endgame, spousta aktivit, povedená atmosféra
Proti: některé aktivity se časem začnou opakovat, příběh mohl být delší, bez základního Diabla IV nedává datadisk příliš smysl