Zpátky na planetě Sera – na místě, kde mají všichni chlápci tolik testosteronu, že by na benchi zvedli osmdesátku i vlastním nosem.
Zakončení trilogie nemohlo dopadnout lépe. Gears 3 je neuvěřitelně bohatá a vděčná hra. A to se budeme bavit čistě o příběhové kampani. Pokud jsem o druhém dílu tvrdil, že jde o klasické větší a výbušnější pokračování, trojka to celé posouvá do naprostého extrému. Čeká vás spousta nových postav, hromada nových typů nepřátel, čerstvá zápletka a skvělé doladění celkového lore. Marcus toho víc namluví, do rukou dostanete víc zbraní… je tu všeho víc a ani bych neřekl, že jde o kvantitu nad kvalitou.
Vizuální stránka je i na dnešní poměry opravdu krásná a vývojáři tehdy vymáčkli ze starého Xboxu 360 maximum. Ovládání je z celé původní trilogie nejplynulejší a hra nabízí i velmi přístupnou obtížnost pro méně zkušené hráče, tedy pro mě a konečně jsem se nemusel vztekat.
Hra má však i své slabší chvilky, konkrétně ve své druhé třetině. Ta mi přišla vatová a byl to hlavní důvod, proč jsem titul na několik týdnů odložil k ledu. Gears 3 zde naráží na podobný problém jako první Dead Space – i když je hra hratelnostně skvělá a má dobrý příběh, neustálý průchod koridorem dříve či později narazí na své limity, protože se nejedná o hru do pěti hodin. Naštěstí to finální třetina vynahrazuje tak strhujícím tempem, že jí ty slabší vycpávkové kapitoly rádi odpustíte.
Některé novinky mě ale spíše zklamaly a projevuje se v nich jakýsi Halo efekt. Určití noví nepřátelé působí vyloženě směšně – podobně jako některé potvory ze zmiňované série Halo. Létající locusti připomínající balóny nebo variace na létající hlavy z Dooma se samopaly do téhle drsné a násilné hry pro dospělé nepatří.
Kdo překládal hru do češtiny, si měl udělat rešerši. Přirovnání, že něco „šlape jako švýcarské hodinky“, v kontextu mimozemské planety bez jakéhokoliv spojení se Zemí působí spíše úsměvně. No dobře, nebudu dělat hnidopicha :D
Slovníkem dneška jde ale o naprostou pohodindu, která bude ještě lepší, až se jednou dočkáme remasterované edice na PC. Na internetu se často dočtete, že nejlepším dílem je dvojka, osobně ale hlasuji spíš pro pro bohatou trojku. Navíc hra obsahuje kvalitní příběhové DLC, které je na další dvě hodiny a zahrajte si i za nepřátelského generála RAAMa, který se s tím doslova nepáře.
Zakončení trilogie nemohlo dopadnout lépe. Gears 3 je neuvěřitelně bohatá a vděčná hra. A to se budeme bavit čistě o příběhové kampani. Pokud jsem o druhém dílu tvrdil, že jde o klasické větší a výbušnější pokračování, trojka to celé posouvá do naprostého extrému. Čeká vás spousta nových postav, hromada nových typů nepřátel, čerstvá zápletka a skvělé doladění celkového lore. Marcus toho víc namluví, do rukou dostanete víc zbraní… je tu všeho víc a ani bych neřekl, že jde o kvantitu nad kvalitou.
Vizuální stránka je i na dnešní poměry opravdu krásná a vývojáři tehdy vymáčkli ze starého Xboxu 360 maximum. Ovládání je z celé původní trilogie nejplynulejší a hra nabízí i velmi přístupnou obtížnost pro méně zkušené hráče, tedy pro mě a konečně jsem se nemusel vztekat.
Hra má však i své slabší chvilky, konkrétně ve své druhé třetině. Ta mi přišla vatová a byl to hlavní důvod, proč jsem titul na několik týdnů odložil k ledu. Gears 3 zde naráží na podobný problém jako první Dead Space – i když je hra hratelnostně skvělá a má dobrý příběh, neustálý průchod koridorem dříve či později narazí na své limity, protože se nejedná o hru do pěti hodin. Naštěstí to finální třetina vynahrazuje tak strhujícím tempem, že jí ty slabší vycpávkové kapitoly rádi odpustíte.
Některé novinky mě ale spíše zklamaly a projevuje se v nich jakýsi Halo efekt. Určití noví nepřátelé působí vyloženě směšně – podobně jako některé potvory ze zmiňované série Halo. Létající locusti připomínající balóny nebo variace na létající hlavy z Dooma se samopaly do téhle drsné a násilné hry pro dospělé nepatří.
Kdo překládal hru do češtiny, si měl udělat rešerši. Přirovnání, že něco „šlape jako švýcarské hodinky“, v kontextu mimozemské planety bez jakéhokoliv spojení se Zemí působí spíše úsměvně. No dobře, nebudu dělat hnidopicha :D
Slovníkem dneška jde ale o naprostou pohodindu, která bude ještě lepší, až se jednou dočkáme remasterované edice na PC. Na internetu se často dočtete, že nejlepším dílem je dvojka, osobně ale hlasuji spíš pro pro bohatou trojku. Navíc hra obsahuje kvalitní příběhové DLC, které je na další dvě hodiny a zahrajte si i za nepřátelského generála RAAMa, který se s tím doslova nepáře.
