Machinarium je jedna z těch adventur, které nestárnou ani po letech. Příběh malého robota je poměrně jednoduchý, téměř beze slov, ale díky výbornému vizuálnímu zpracování, animacím a hudbě dokáže hra vytvořit překvapivě silnou atmosféru. Ručně kreslený svět působí špinavě, rezavě a melancholicky, zároveň je ale plný humoru a drobných detailů. Jednotlivé lokace nejsou rozsáhlé, přesto téměř každá nabízí něco zajímavého k prozkoumání a prostředí dokáže samo vyprávět příběh bez dlouhých dialogů nebo vysvětlování.

Základem hry jsou klasické adventurní hádanky založené na hledání předmětů, jejich kombinování a správném pořadí jednotlivých úkonů. Většina rébusů je povedená a jejich řešení dává smysl, občas se ale objeví situace, kdy je postup zbytečně překombinovaný nebo stojí na přehlédnutí malého interaktivního prvku. Příjemným prvkem je zabudovaná nápověda, která sice řešení přímo neprozradí bez malé překážky, ale dokáže zabránit úplnému zaseknutí.

Největší síla však není v samotných hádankách, ale v osobitém stylu hry. Hudba perfektně doplňuje melancholickou atmosféru robotického města a společně s grafikou vytváří prostředí, které si člověk snadno zapamatuje. Hra má navíc příjemný nenásilný humor a sympatické postavy, přestože prakticky nikdo nemluví. Slabší stránkou je kratší délka a několik méně intuitivních hádanek, kvůli kterým může tempo občas zbytečně zpomalit.

Ve výsledku jde o mimořádně stylovou adventuru, která ukazuje, že k vytvoření dobrého příběhu nejsou potřeba dlouhé dialogy ani filmové sekvence. Stačí osobitá grafika, skvělá hudba, nápadité hádanky a svět, který má vlastní charakter. I po letech jde o jednu z nejvýraznějších českých adventur a zároveň hru, ke které se dá díky její atmosféře vrátit.