Pax Autocratia je sci-fi akce zkombinovaná s budovatelskou strategií s přidanými roguelike prvky. V době psaní komentu je hra v předběžném přístupu a má ještě co dohánět.
Hned na začátek zapomeňte na nějakou hlubokou stavbu základny – budování městečka je v předběžném přístupu spíše podprůměrné, hrozně dlouho trvá, než odemknete věci, aby to vůbec nějak vypadalo. Nejvíc mě zklamalo, že nemůžete ani sázet stromy a vegetaci (až na pár truhlíků s křovím), takže celé vaše městečko působí nehorázně stroze. Dost mi to připomínalo základny, které máte v Mass Effect: Andromeda, které ani nevypadají tak, že by tam někdo vůbec mohl žít.
Roguelike prvky také nejsou žádná sláva. Nečekejte nějaké velké hledání zajímavých buildů. Po cca 50 hodinách jsem našel jen dva spolehlivé buildy a zbytek nestál za moc a působil nehorázně fádně. Hra vám dá i možnost si do bojů brát vznášedla a tanky, ale pokud zrovna nehrajete na nejnižší obtížnost, tak nečekejte, že vydrží víc než jeden dva boje, takže jde spíš o takovou blbinku navíc, než něco, co můžete vyloženě použít v boji.
Samotná hratelnost také zatím není nic extra. Boje kombinují mobilitu a přehazování zbraní ve stylu Doom Eternal s bullet-sponge nepřáteli ve stylu Borderlands, kteří jen minimálně reagují na útoky. Zatímco v prvních cca 10 hodinách jsem si hru celkem užíval s lukem, později na vás začnou nabíhat takové hordy, že prostě potřebujete něco, co střílí co nejvíc nábojů za sekundu. Víc než samotný damage zbraní, nepřátele kosí speciální schopnosti, které se odemykají během roguelike runu . Obzvláště ke konci už skoro ani nemůžete sami bojovat, ale spíš jen z co možná největší dálky odstřelujete nepřátele, zatímco vaši vojáci vše kosí, protože vás většina nepřátel dá na dvě tři rány.
Celý endgame pak stojí na tom, že v misích lovíte elitní nepřátele, které buď obětujete na vylepšení svých jednotek, nebo si je konvertujete na vlastní stranu. Za mě to není na špatné cestě a potenciál to do budoucna určitě má. Pokud máte rádi sci-fi akci, tanky a chaos, zabaví vás to, ale stavitelé základen a milovníci hlubokých roguelike buildů budou spíše zklamaní.
Hned na začátek zapomeňte na nějakou hlubokou stavbu základny – budování městečka je v předběžném přístupu spíše podprůměrné, hrozně dlouho trvá, než odemknete věci, aby to vůbec nějak vypadalo. Nejvíc mě zklamalo, že nemůžete ani sázet stromy a vegetaci (až na pár truhlíků s křovím), takže celé vaše městečko působí nehorázně stroze. Dost mi to připomínalo základny, které máte v Mass Effect: Andromeda, které ani nevypadají tak, že by tam někdo vůbec mohl žít.
Roguelike prvky také nejsou žádná sláva. Nečekejte nějaké velké hledání zajímavých buildů. Po cca 50 hodinách jsem našel jen dva spolehlivé buildy a zbytek nestál za moc a působil nehorázně fádně. Hra vám dá i možnost si do bojů brát vznášedla a tanky, ale pokud zrovna nehrajete na nejnižší obtížnost, tak nečekejte, že vydrží víc než jeden dva boje, takže jde spíš o takovou blbinku navíc, než něco, co můžete vyloženě použít v boji.
Samotná hratelnost také zatím není nic extra. Boje kombinují mobilitu a přehazování zbraní ve stylu Doom Eternal s bullet-sponge nepřáteli ve stylu Borderlands, kteří jen minimálně reagují na útoky. Zatímco v prvních cca 10 hodinách jsem si hru celkem užíval s lukem, později na vás začnou nabíhat takové hordy, že prostě potřebujete něco, co střílí co nejvíc nábojů za sekundu. Víc než samotný damage zbraní, nepřátele kosí speciální schopnosti, které se odemykají během roguelike runu . Obzvláště ke konci už skoro ani nemůžete sami bojovat, ale spíš jen z co možná největší dálky odstřelujete nepřátele, zatímco vaši vojáci vše kosí, protože vás většina nepřátel dá na dvě tři rány.
Celý endgame pak stojí na tom, že v misích lovíte elitní nepřátele, které buď obětujete na vylepšení svých jednotek, nebo si je konvertujete na vlastní stranu. Za mě to není na špatné cestě a potenciál to do budoucna určitě má. Pokud máte rádi sci-fi akci, tanky a chaos, zabaví vás to, ale stavitelé základen a milovníci hlubokých roguelike buildů budou spíše zklamaní.
