Stejně jako u jedničky mě udivuje nízké hodnocení hry. A stejně jako u jedničky jsem singleplayer roky ignoroval a byla to chyba.
Grafika s RTX posouvá vizuál výš, ale trpí na nepřehledný šum. Vypnutí RTX sice pomůže, ale nucené TAA hru stejně rozmazává. Navíc pokulhává optimalizace. DirectX 11 nedokáže vytáhnout plný potenciál mojí karty a fps drží jen kolem 120, přičemž v DX12 občas ucítíte záškuby – hlavně v poslední kapitole kampaně. V mulťáku jsem stáhl detaily na minimum, abych viděl lépe nepřátele, ale oproti čisté a atmosférické jedničce je horší plynulost prostě znát. Toho, že má hra slabší vision clarity, si jsou vědomi i v DICE, protože i v singlu vám nepřátele kolem zaměřovače označují automaticky. Zamrzí i omezenější destrukce. V jedničce a Bad Company 2 šlo zničit skoro vše a potěšily i obrovské krátery v zemi. Tady to není. Ale i tak ostatní střílečky mohou jen tiše závidět.
Co se týče změn, zbraně a gunplay jsou jedno velké wow. To, jak postava drží bouchačku a přirozeně láduje náboj po náboji do své opakovačky, je vyloženě sexy. Konečně fungují normální ragdolly, helmy po trefě odletují, ale headshot do obličeje znamená okamžitou eliminaci. Jde o nejlepší gunplay v sérii. Skvěle působí i překopané animace a feel postavy – vidíte si nejen na nohy ale i trup, byť při širším FOV se to občas graficky rozbije. Postava nově zvládá střelbu vleže na zádech, sprint v podřepu. Tohle je super, vypadá to cool a pohltí to a evidentně se tím inspiroval i restart Modern Warfare z roku 2019.
Mulťák už bohužel není tak filmový jako v jedničce. DICE vsadilo na styl z Call of Duty s důrazem na pěchotu, čemuž odpovídá většina map. Střílí se sice skvěle, ale pořád jsou to ty klasické battlefieldí přestřelky – zbraně kopou a time to kill je delší než v CoD. Za mých 40 hodin (což je pořád lepší než 12 hodin v BF 2042) jsem si navíc neužil žádný pořádný zážitek s technikou. Vozidla se spawnovala přes zvláštní systém squad leadera (který mohl posílat zásoby i rakety V2) a moc jsem se k nim nedostal. Nicméně koridorovější mapy bez tanků byly pro pěchotní přestřelky skvělý zážitek.
A teď ten nenáviděný singl. Je to dost fajn, stejně jako v jedničce! Jsem rád, že se znova vykašlali na jeden dlouhý příběh a vsadili na kratší War Stories často postavené na reálných lidech a událostech. Hra skvěle vypadá i zní, a i přes občasné poklesy fps jsou přestřelky plynulé. Většina misí funguje jako takové Far Cry – zlepšil se stealth a vy se rozhodnete, jestli základnu vystřílíte jako Rambo 2, nebo jako Rambo 1 se proplížíte k cíli. Tohle přece v CoD léta kritizujete, tak co chcete víc? :D
První příběh (6/10): Podobně jako v jedničce je slabší a mohlo to některé hráče odradit. Hlavní postava je otravná a mapa není tak atraktivní a finální obrana nudí.
Druhý příběh (9/10): S podtitulem „Cute Nordic teen fucks with whole German regiment“. V roli norské partyzánky brázdíte zasněženou mapu na běžkách, infiltrujete základny a sabotujete výzkum těžké vody. Někomu hlavní postava možná kazí zážitek, ale mě to bavilo.
Třetí příběh (7/10): Vypráví o afrických vojácích ve Francii. Nabízí zajímavou kritiku francouzského imperialismu a emotivní konec, hratelnostně jde ale spíš o lineární postup podzimní mapou.
Čtvrtý příběh (9/10): Z celé čtveřice nejikoničtější. Hrajete za německého velitele tanku Tiger, což je samo o sobě neobvyklé. Má to parádní atmosféru Pádu třetí říše a hratelností tahle tanková mise jednoznačně překonává tankovou misi z jedničky.
Celkově je to super. Jednička byla sice plynulejší, vizuálně čistší a mulťák měl lepší mapy, ale pětka vede špičkovými zbraněmi, animacemi a detaily.
Grafika s RTX posouvá vizuál výš, ale trpí na nepřehledný šum. Vypnutí RTX sice pomůže, ale nucené TAA hru stejně rozmazává. Navíc pokulhává optimalizace. DirectX 11 nedokáže vytáhnout plný potenciál mojí karty a fps drží jen kolem 120, přičemž v DX12 občas ucítíte záškuby – hlavně v poslední kapitole kampaně. V mulťáku jsem stáhl detaily na minimum, abych viděl lépe nepřátele, ale oproti čisté a atmosférické jedničce je horší plynulost prostě znát. Toho, že má hra slabší vision clarity, si jsou vědomi i v DICE, protože i v singlu vám nepřátele kolem zaměřovače označují automaticky. Zamrzí i omezenější destrukce. V jedničce a Bad Company 2 šlo zničit skoro vše a potěšily i obrovské krátery v zemi. Tady to není. Ale i tak ostatní střílečky mohou jen tiše závidět.
Co se týče změn, zbraně a gunplay jsou jedno velké wow. To, jak postava drží bouchačku a přirozeně láduje náboj po náboji do své opakovačky, je vyloženě sexy. Konečně fungují normální ragdolly, helmy po trefě odletují, ale headshot do obličeje znamená okamžitou eliminaci. Jde o nejlepší gunplay v sérii. Skvěle působí i překopané animace a feel postavy – vidíte si nejen na nohy ale i trup, byť při širším FOV se to občas graficky rozbije. Postava nově zvládá střelbu vleže na zádech, sprint v podřepu. Tohle je super, vypadá to cool a pohltí to a evidentně se tím inspiroval i restart Modern Warfare z roku 2019.
Mulťák už bohužel není tak filmový jako v jedničce. DICE vsadilo na styl z Call of Duty s důrazem na pěchotu, čemuž odpovídá většina map. Střílí se sice skvěle, ale pořád jsou to ty klasické battlefieldí přestřelky – zbraně kopou a time to kill je delší než v CoD. Za mých 40 hodin (což je pořád lepší než 12 hodin v BF 2042) jsem si navíc neužil žádný pořádný zážitek s technikou. Vozidla se spawnovala přes zvláštní systém squad leadera (který mohl posílat zásoby i rakety V2) a moc jsem se k nim nedostal. Nicméně koridorovější mapy bez tanků byly pro pěchotní přestřelky skvělý zážitek.
A teď ten nenáviděný singl. Je to dost fajn, stejně jako v jedničce! Jsem rád, že se znova vykašlali na jeden dlouhý příběh a vsadili na kratší War Stories často postavené na reálných lidech a událostech. Hra skvěle vypadá i zní, a i přes občasné poklesy fps jsou přestřelky plynulé. Většina misí funguje jako takové Far Cry – zlepšil se stealth a vy se rozhodnete, jestli základnu vystřílíte jako Rambo 2, nebo jako Rambo 1 se proplížíte k cíli. Tohle přece v CoD léta kritizujete, tak co chcete víc? :D
První příběh (6/10): Podobně jako v jedničce je slabší a mohlo to některé hráče odradit. Hlavní postava je otravná a mapa není tak atraktivní a finální obrana nudí.
Druhý příběh (9/10): S podtitulem „Cute Nordic teen fucks with whole German regiment“. V roli norské partyzánky brázdíte zasněženou mapu na běžkách, infiltrujete základny a sabotujete výzkum těžké vody. Někomu hlavní postava možná kazí zážitek, ale mě to bavilo.
Třetí příběh (7/10): Vypráví o afrických vojácích ve Francii. Nabízí zajímavou kritiku francouzského imperialismu a emotivní konec, hratelnostně jde ale spíš o lineární postup podzimní mapou.
Čtvrtý příběh (9/10): Z celé čtveřice nejikoničtější. Hrajete za německého velitele tanku Tiger, což je samo o sobě neobvyklé. Má to parádní atmosféru Pádu třetí říše a hratelností tahle tanková mise jednoznačně překonává tankovou misi z jedničky.
Celkově je to super. Jednička byla sice plynulejší, vizuálně čistší a mulťák měl lepší mapy, ale pětka vede špičkovými zbraněmi, animacemi a detaily.
