Ghost of Yotei je po delší době klasický jednoduchý vysbírávací open world, který jsem dohrál. Zkoušel jsem dva poslední asasíny, ale rychle mě přestali bavit. Novinka od Sucker Punch je v podstatě stejná, ale je nějak o level výš než Ubisoft, takže mě hra bavila natolik, že jsem ji nejenom dokončil, ale i zkompletoval na platinu.
Příběh je věc názoru, jak je vidět v předchozích komentářích, nicméně pro mě je atraktivnější Acu na cestě za pomstou než suchar Jin Sakai z minulého dílu. Příběhů o pomstě jsem četli, hráli a viděli milión, takže samozřejmě nijak nepřekvapí, ale bohatě stačil k tomu, aby mě táhl dál hrou celých zhruba 75 hodin, které mi dohrání zabralo.
Už si moc nepamatuju, jak jsem používal postoje v minulé hře, spíš si myslím, že jsem používal nějaký základní a nevybavuju si, že bych je nějak měnil podle soupeře, ale ve druhém díle, kdy jsou postoje nahrazeny pěti různými zbraněmi mi přišlo jako naprostá nutnost jít proti soupeři s ideální zbraní, jinak jsem se rychle dostával do problémů. Všechny zbraně jsou dobré, ale nejzábavnější souboje pro mě byly, když Acu rozjela tanec s dvěma meči proti kopiníkům.
Svět je naplněn aktivitami, zůstalo pro mě zábavné sekání bambusu, přibyla velmi dobrá hospodská šprtací hra s mincemi, myslím že v minulé hře nebyl bounty hunting, bavil mě platforming na různé svatyně na horách, vyšperkované výstupem na titulní horu Yotei, kde také probíhá zřejmě nejtěžší bossfight ve hře. V trailerech hodně propagovaný vlčí kompanion nemá takový vliv, občas vás zachrání před smrtí, ale nějak cíleně jsem ho nepoužíval a nijak mi nechyběl.
Graficky není hře co vytknout, je to nádhera a scény před bossfighty, kdy se soupeři měří pohledem a vytahují meče a kolem lítá barevné listí jsou pořád krása, ale už si z toho nesedneme na zadek jak v prvním díle. Hudba je výborná, spíš než čistě japonská jako v Tsushimě jsem tady slyšel i jakoby westernové tóny, ale hodně se mi líbíla.
Celkově skvělý open world, který si rád jednou za čas zahraju.
Příběh je věc názoru, jak je vidět v předchozích komentářích, nicméně pro mě je atraktivnější Acu na cestě za pomstou než suchar Jin Sakai z minulého dílu. Příběhů o pomstě jsem četli, hráli a viděli milión, takže samozřejmě nijak nepřekvapí, ale bohatě stačil k tomu, aby mě táhl dál hrou celých zhruba 75 hodin, které mi dohrání zabralo.
Už si moc nepamatuju, jak jsem používal postoje v minulé hře, spíš si myslím, že jsem používal nějaký základní a nevybavuju si, že bych je nějak měnil podle soupeře, ale ve druhém díle, kdy jsou postoje nahrazeny pěti různými zbraněmi mi přišlo jako naprostá nutnost jít proti soupeři s ideální zbraní, jinak jsem se rychle dostával do problémů. Všechny zbraně jsou dobré, ale nejzábavnější souboje pro mě byly, když Acu rozjela tanec s dvěma meči proti kopiníkům.
Svět je naplněn aktivitami, zůstalo pro mě zábavné sekání bambusu, přibyla velmi dobrá hospodská šprtací hra s mincemi, myslím že v minulé hře nebyl bounty hunting, bavil mě platforming na různé svatyně na horách, vyšperkované výstupem na titulní horu Yotei, kde také probíhá zřejmě nejtěžší bossfight ve hře. V trailerech hodně propagovaný vlčí kompanion nemá takový vliv, občas vás zachrání před smrtí, ale nějak cíleně jsem ho nepoužíval a nijak mi nechyběl.
Graficky není hře co vytknout, je to nádhera a scény před bossfighty, kdy se soupeři měří pohledem a vytahují meče a kolem lítá barevné listí jsou pořád krása, ale už si z toho nesedneme na zadek jak v prvním díle. Hudba je výborná, spíš než čistě japonská jako v Tsushimě jsem tady slyšel i jakoby westernové tóny, ale hodně se mi líbíla.
Celkově skvělý open world, který si rád jednou za čas zahraju.
Atlas Fallen