Nejspíše půjdu proti názoru většiny, ale musím už na začátku říct, že jsem od hry čekal mnohem více, zvláště z hlediska odkazů a návratu do Racoon City.
První část hry, kde hrajete za Grace, je za mě takový pomyslný vrchol celé hry. Neustálý strach, utíkání, emoce a paranoia, kde na vás zase vyskočí ta velká zlá obluda. To vše doplněné o typické hledání předmětů a jednoduché hádanky. Za Grace je to tak rozhodně zajímavé zpestření celého konceptu RE a zároveň i jakýsi návrat ke kořenům. Jsou zde taky prvky obohacující hratelnost, jako např. znovu se probouzející nepřátelé, kteří zmutují, když je nezlikvidujete, výroba zbraní a nábojů z krve, a mnohem chytřejší zombie. Z těch jsem měl upřímně zpočátku strach, myšleno tak, že to už nejsou zombie, ale když poprvé promluvili, zazpívali, zhasnuli apod., dotvořilo to tu skvělou atmosféru.
Přesouvám se k ostřílenému Leonovi, který je viditelně nakažený a snaží se najít lék pro všechny, kteří nákazou trpí také. Leonova kampaň je výrazně akčnější. Opět se jedná o něco, z čeho jsem měl u trailerů poměrně obavu, ale nakonec jsem si jeho akčnější styl, kopy, využívání zbraní a pojetí hry neskutečně užil.
Tak v čem je háček? V té tolik chválené druhé polovině hry. Zde se dostáváte do Racoon City a navštívíte některá dříve známá místa. Dokonce vás zde potká velice příjemný easter egg ve formě tofu . A já se na tuhle pasáž neskutečně těšil, protože návštěva starých známých míst mě neskutečně lákala. O to víc, když pořád někde vyskakovaly porovnávací obrázky té a oné lokace. A pak přijde ta realita - dlouhá doba v prázdných, zničených, šedých ulicích plných paneláků a mrakodrapů a divných monotónně vypadajících "prachových" zombií. To, že některé z nich ovládají do jisté míry i střelné zbraně, asi nepřekvapí.
Teprve po této pasáži konečně přichází lokace známé z dřívějších dílů a ono ejhle, vy z těch lokací zmizíte dříve, než si je vůbec stihnete užít. Ano, je tam příjemné pomrknutí na ta místa. některá jsou upravená, některá snad až nepochopitelně zachovaná a jiná jsou téměř k nepoznání, ale prostě je to celé moc rychlé. A aby toho nebylo málo, tak se vývojáři rozhodnou pro naprosto divného záporáka připomínajícího Alberta Weskera. A já si v tu chvíli jen říkal: "Cože? To už je zase on?" A ne, nebyl. Byl to prostě jen nějaký Zeno, který Weskerovi nesahal ani po kotníky, neměl žádné charisma, vývoj, nic. Byl postavou do počtu, aby se asi nějak zavděčilo fandům.
A pak přichází Mr. X . Jako cože? K tomu se snad ani nevyjadřovat, od jeho upraveného vzhledu, podivné chůze, přes zbytečnou rychlost celé pasáže až po v porovnání s druhým dílem směšný bossfight. To snad ani nebylo nutné. A ono vlastně stejnou výtku mám i k samotnému závěru, kde se Gideon, o němž se vlastně taky nic pořádně nedozvíme, najednou změní v Nemesis...
A když už jsme u toho závěru, existují dva konce - kanonický a ten druhý. Vím, že bych chtěl hodně, aby to celé neskončilo happy endem - Leon, Grace i Emily přežijí a všichni se vyléčí , ale mám radši, když se Resident nebojí z hlediska postav zahrát na temnější notu. Kor když všichni očekávali, že tenhle díl je rozloučením s Leonem. Tak aspoň že pro ty, kteří doufali v tenhle zvrat, zůstal ten špatný konec. Jinak je to na můj vkus až moc idylické.
Tolik k nejnovějšímu přírustku. Je fajn, že se experimentuje, i fan service je docela fajn, ale čekal jsem v mnoha ohledech víc. Záporáci nic moc, příběh ucházející, návrat do Racoon City pro mě zklamáním a některé na sílu dané věci (viz spoilery) zavání nerozhodností, kam dál.
Naopak opět exceluje grafika, ozvučení, rozvržení lokací a jejich propojení, nepřátelé a hlavně skvěle psychologicky zpracovaná Grace, která za mě naprosto zastínila Leona. Škoda jen toho idylického konce, kvůli kterému celý příběh vyznívá jaksi do ztracena.
První část hry, kde hrajete za Grace, je za mě takový pomyslný vrchol celé hry. Neustálý strach, utíkání, emoce a paranoia, kde na vás zase vyskočí ta velká zlá obluda. To vše doplněné o typické hledání předmětů a jednoduché hádanky. Za Grace je to tak rozhodně zajímavé zpestření celého konceptu RE a zároveň i jakýsi návrat ke kořenům. Jsou zde taky prvky obohacující hratelnost, jako např. znovu se probouzející nepřátelé, kteří zmutují, když je nezlikvidujete, výroba zbraní a nábojů z krve, a mnohem chytřejší zombie. Z těch jsem měl upřímně zpočátku strach, myšleno tak, že to už nejsou zombie, ale když poprvé promluvili, zazpívali, zhasnuli apod., dotvořilo to tu skvělou atmosféru.
Přesouvám se k ostřílenému Leonovi, který je viditelně nakažený a snaží se najít lék pro všechny, kteří nákazou trpí také. Leonova kampaň je výrazně akčnější. Opět se jedná o něco, z čeho jsem měl u trailerů poměrně obavu, ale nakonec jsem si jeho akčnější styl, kopy, využívání zbraní a pojetí hry neskutečně užil.
Tak v čem je háček? V té tolik chválené druhé polovině hry. Zde se dostáváte do Racoon City a navštívíte některá dříve známá místa. Dokonce vás zde potká velice příjemný easter egg ve formě tofu . A já se na tuhle pasáž neskutečně těšil, protože návštěva starých známých míst mě neskutečně lákala. O to víc, když pořád někde vyskakovaly porovnávací obrázky té a oné lokace. A pak přijde ta realita - dlouhá doba v prázdných, zničených, šedých ulicích plných paneláků a mrakodrapů a divných monotónně vypadajících "prachových" zombií. To, že některé z nich ovládají do jisté míry i střelné zbraně, asi nepřekvapí.
Teprve po této pasáži konečně přichází lokace známé z dřívějších dílů a ono ejhle, vy z těch lokací zmizíte dříve, než si je vůbec stihnete užít. Ano, je tam příjemné pomrknutí na ta místa. některá jsou upravená, některá snad až nepochopitelně zachovaná a jiná jsou téměř k nepoznání, ale prostě je to celé moc rychlé. A aby toho nebylo málo, tak se vývojáři rozhodnou pro naprosto divného záporáka připomínajícího Alberta Weskera. A já si v tu chvíli jen říkal: "Cože? To už je zase on?" A ne, nebyl. Byl to prostě jen nějaký Zeno, který Weskerovi nesahal ani po kotníky, neměl žádné charisma, vývoj, nic. Byl postavou do počtu, aby se asi nějak zavděčilo fandům.
A pak přichází Mr. X . Jako cože? K tomu se snad ani nevyjadřovat, od jeho upraveného vzhledu, podivné chůze, přes zbytečnou rychlost celé pasáže až po v porovnání s druhým dílem směšný bossfight. To snad ani nebylo nutné. A ono vlastně stejnou výtku mám i k samotnému závěru, kde se Gideon, o němž se vlastně taky nic pořádně nedozvíme, najednou změní v Nemesis...
A když už jsme u toho závěru, existují dva konce - kanonický a ten druhý. Vím, že bych chtěl hodně, aby to celé neskončilo happy endem - Leon, Grace i Emily přežijí a všichni se vyléčí , ale mám radši, když se Resident nebojí z hlediska postav zahrát na temnější notu. Kor když všichni očekávali, že tenhle díl je rozloučením s Leonem. Tak aspoň že pro ty, kteří doufali v tenhle zvrat, zůstal ten špatný konec. Jinak je to na můj vkus až moc idylické.
Tolik k nejnovějšímu přírustku. Je fajn, že se experimentuje, i fan service je docela fajn, ale čekal jsem v mnoha ohledech víc. Záporáci nic moc, příběh ucházející, návrat do Racoon City pro mě zklamáním a některé na sílu dané věci (viz spoilery) zavání nerozhodností, kam dál.
Naopak opět exceluje grafika, ozvučení, rozvržení lokací a jejich propojení, nepřátelé a hlavně skvěle psychologicky zpracovaná Grace, která za mě naprosto zastínila Leona. Škoda jen toho idylického konce, kvůli kterému celý příběh vyznívá jaksi do ztracena.
Pro: Grafika, prostředí, Grace, atmosféra, nepřátelé, provázání se staršími díly, Lickeři
Proti: Racoon City, některé na sílu dané odkazy, nedostatečně vysvětlené okolnosti v příběhu, Zeno a závěr hry