Je to už hodně dlouho, co jsem četl Stínadelskou trilogii a snad mimo Dobrodružství v Zemi nikoho nebo Chaty v Jezerní koltině mě od Foglara nic jiného nezaujalo více. Ježka v kleci jsem musel mít a stále mám doma (dřevěného i kovového), akorát není šroubovací a není v něm Tleskačův plánek na sestavení létajícího stroje.

V tomto příběhu Rychlých šípů od České televize o Vontech, Tleskačovi nebo ježkovi nepadne ani slovo, přesto pokračuje v duchu původních děl a je zcela jasné, že by Mirek Dušín a jeho parta přesně takhle postupovali. Po získání plechové skřínky začne hon za pokladem, kterým je klidné místo na okraji lesa.

Je hodně znát, že hra není zaměřena na ty nejmenší hráče, jako tomu bylo v případě dvou Čtyřlístků. Na řešení daných úkolů je třeba používat správné předměty a už to není jen o klikání na aktivní místa. Šifry také nepochopí každý prvňák a bude nejspíš při jejich zdolávání potřebovat pomoc některého z rodičů.

Já sám jsem šifrám nikdy příliš neholdoval a ani ve Skautu mě moc nebrali, ale tady mě jejich luštění opravdu bavilo a bylo prima, že jsem se mohl ze všech dalších osmi míst kdykoli vrátit do klubovny, abych si prohlédl postup, jak na ně a zase pokračovat dále. Počet lokací je hlavní zápor, který bych hře vytkl. Na konec jsem se dostal opravdu rychle, a to je vážně škoda. Snad se Rychlé šípy počátkem příštího adventu zase vrátí.