Zkušení horalové mě varovali, nelez na tuhle skálu, je obtížná a nejeden hráč si na ní vylámal zuby. Okolní hřebeny se pyšní mnohem hezčí grafikou a některé je i zábava lézt... Tahle hora je jiná. Škaredá, nezábavná, místy cukaná, ale hlavně obtížná! Obtížnost je ale to, co mě přivábilo pod tohle nezdolné skalisko, jen si klepejte na čelo, já tuhle obludu pokořím...

A tak jsem se vypravil na dlouhou a trnitou cestu... První levely byly brnkačka, jen pár krvavých šrámů a modřin, později ovšem začlo přituhovat, level 14 mě značně zaměstnal, víc jak hodinu jsem zde potil vnitřnosti. Ale ten osvobozující pocit, když jsem skočil na poslední plošinku a konečně se schoval do bezpečí (dvířek)! Uff, stálo to za to. Poté jsem v rychlém sledu jako kamzík proskákal 15,16,17... a přede mnou se objevil bájný level 18, hroty skály jako čepele mi brání v další cestě. Co teď? Nejstatečnější dobrodruzi o těchto místech bájí, prý je to konec, dál to nejde, a já tomu nevěřil. Už věřím. Ale co teď? Zabalit to? 3 levely před koncem? Pro dnešek dost, rozbiju zde tábor a zítra budu pokračovat...