and Roger je drobný, minimalistický interaktivní příběh, který připomíná spíš krátkou povídku než plnohodnotnou hru. Stejně jako Florence stojí především na emocích, náznacích a drobných každodenních situacích, nikoli na komplexních herních mechanikách. Interakce jsou velmi jednoduché (stláčení knoflíků, spojování, puzzle atd.), často až symbolické, a slouží hlavně jako prostředek k tomu, aby si hráč udržel kontakt s vyprávěním.

Síla této kraťoučké hry spočívá v tématu. Pomalém sbližování dvou lidí, které není nikdy vysvětleno explicitně, ale spíš naznačeno skrze obraz, rytmus a drobné detaily. and Roger pracuje s prázdným prostorem a tichem podobně jako krátký artový film, který po sobě zanechá především pocit a náladu. Právě v tom je jeho největší přednost, ale zároveň i slabina. Zatímco Florence měla velmi precizně vystavěnou strukturu a jasný emocionální oblouk, and Roger působí fragmentárněji a méně sevřeně. Některé momenty jsou silné a zapamatovatelné, jiné spíš vyšumí do ztracena, a hra končí dřív, než by si člověk stihl vytvořit hlubší vztah k postavám.

Přesto jde o titul, který si své hráče najde, i když spíše než velká obrazovka by mu slušel mobil nebo handheldová konzole. Nicméně unikátní výtvarná stránka vynikne všude, a dává vyniknout jemné práci s barvou, kompozicí i minimalistickou animací. and Roger tak není hrou, která by se snažila zaujmout herními systémy nebo výzvou, ale spíš tichým, nenápadným zážitkem na jeden večer, který vás na chvíli vytrhne z tempa běžného hraní.