Ukázkový prototyp cozy klikačky, která po hráči nevyžaduje žádné velké věci. Jejím smyslem je především bavit a hráče zrelaxovat. Unpacking působí jako takový malý kreativní sandbox, ale sandbox to zas až tak úplně není. Kreativně vyřádit se ve hře dá, ale pořád v určitých tvůrci vytyčených mantinelech. Předměty nelze umisťovat, jak se hráči zamane, ale je třeba držet se určité logiky. Příjemně mě překvapilo, že hra není jenom sledem náhodných obrazovek, ale protáhne hráče životem hlavní hrdinky, kterou poznává výhradně skrze předměty, které vybaluje z krabic. Počínaje vlastním pokojíčkem v dětství, přes kolej na vysoké škole, první vztah, první pád až po finální forever home. A je to promyšlenější než by člověk čekal. Některé předměty zůstávají, některé mizí, některé se časem mění, prostě jako ve skutečném životě. Tím, že má mnoho předmětů pro hlavní postavu osobní význam, si hráč může z jednotlivých střípků poskládat poměrně komplexní obrázek o osobnosti člověka, jehož cestu sleduje. Sekvence s diplomem už tu byla zmíněna, ale mě osobně nejvíc dostala jedna část, kde jsem měl za úkol píchnout fotky na nástěnku. Tohle jsem už dělal v několika úrovních předtím, takže jsem věděl přesně, co po mně hra chce. Kvapně jsem tak učinil, přičemž ale jednu fotku mi hra sveřepě odmítala uznat. Nevěděl jsem proč a na chvíli na tom i slušně zakysl. Myslel jsem si, že se jedná o bug. Ale pak mi to docvaklo. Hlavní hrdinka ji prostě na nástěnce ze zřejmých důvodů mít nechtěla. 

Pixelartová grafika je tu děsně fajn, stejně jako minimalistický soundtrack, který hru doprovází. V některých úrovních jsem se dost vyřádil, i když bych vůbec nemusel. Ovládá se to příjemně. Pokládání předmětů funguje v jakési mřížce a až na pár drobných výjimek, kdy předmět o nepřesných rozměrech nešel srovnat úplně do roviny s prostředím, to funguje bez problému. Bavilo mě lovit i in-game achievementy v podobě nálepek, které lze pak využít ve foto módu. Většinu z nich jsem vysbíral plynule během hraní, ale pár jsem jich musel dohledávat za pomocí návodu. Hra zároveň v každé úrovni zaznamenává i hračův gameplay, ze kterého lze vytvořit timelapse gify a exportovat je mimo hru. Blbůstka, ale potěší.

Unpacking jsem zvládl dohrát na jeden zátah a až do konce mě jednoduchá hratelnost neomrzela. Kdo má rád tyhle milé jednohubky, s Unpacking nešlápne vedle.