Zatímco první DLC byl takový letmý závan návratu do Trosecka a Kutnohorska, tak druhé je regulérní rozšíření, které Vám klidně 20-25 hodin herní doby dá. To na DLC není vůbec zlé, co myslíte?
Hlavním námětem tohoto rozšíření je návrat k pramenům. Dostanete se k rozpadlé kovárně kousek od slavné ponuré hospody Díra (kterou dnes v Kutné Hoře také můžete navštívit – a já musím říct, že jsem to v létě také s chutí provedl :-)) na kraji města, která zažila největší slávu v době, kdy v ní shodou okolností dělal Váš otec. Takže nejenom, že dostanete šanci naleznout klid pro Vaši duši a zrekonstruovat tak polorozpadlou rozvalinu, Vy navíc budete mít šanci zjistit i něco o svém otci. A dokázat něco, o co se před mnoha a mnoha lety sám pokoušel.
Za sebe musím říct, že se jedná o krásné, nechci říct uzavření, celé hry, ale uklidnění určitě jo. Po hlavním ději se Vám naskytne příležitost naleznout domov. Obnovit ho, dát mu lesk a vrátit se k tomu, z čeho jste vzešel – ke kovařině. Takže se tu otevírají nepřeberné možnosti, jak kovárnu opravovat a vyvíjet. Všechny našetřené prachy, které jste za tu herní dobu vyzískali, nasypete do baráku, což je jako v reálu. Ten Vám to ale vrátí tím, jak živo v něm bude, což je krásné. Abyste ji ale mohli obnovovat, musíte se nejdříve dostat do kutnohorského kovářského cechu a stát se jeho členem. Pak, když se Vám to povede, musíte plnit pro kováře různé úkoly za cech, čímž budete získávat body, věhlas a tím se Vám bude otevírat další přístup k rozšířením kovárny.
Tyto mise mě ze začátku hodně bavily. Byly vlastně klasického rázu. Občas si někde zahrát jménem cechu kostky, občas někde někomu přispět na dobrodiní, sem tam někde nějakej nepřátelskej tábor vykosit jenom proto, že někde nějakému cechmistrovi přepadli kupce, který mu vezl drahý materiál nebo si zastřílet z luku v nějaké soutěži, popřípadě něco pro někoho vykovat. Vše, ve jménu cechu, abyste získali na věhlasu. A do tohoto dění se odvíjí příběh. Ten je osobního rázu a ustálí se v momentě, kdy zjistíte, že Váš táta se před lety pokoušel opravit tamní orloj, leč osud nechtěl, aby to dokončil.
Do toho hra nabídla i pár vedlejších misí, kde asi to nejzajímavější se odvíjí v lázních kousek od Vašeho domova, ve kterých jste i v hlavní hře párkrát vypomáhali – a byl to pro mě taktéž jeden z nejzábavnějších zážitků.
Celkově jsem z DLC měl super pocit. Finále, pravda, bylo už trošku repetitivní v rámci získávání věhlasu. Ale jinak jsou tu opět dobře vymyšlené úkoly, perfektní dialogy a pak je tu finále, které je prakticky naprosto velkolepé a musím říct, že jsem si ho mimořádně užil. Takhle má vypadat DLC. Rozšířený zážitek ze hry, do které jsem se s naprostou chutí vrátil.
Hlavním námětem tohoto rozšíření je návrat k pramenům. Dostanete se k rozpadlé kovárně kousek od slavné ponuré hospody Díra (kterou dnes v Kutné Hoře také můžete navštívit – a já musím říct, že jsem to v létě také s chutí provedl :-)) na kraji města, která zažila největší slávu v době, kdy v ní shodou okolností dělal Váš otec. Takže nejenom, že dostanete šanci naleznout klid pro Vaši duši a zrekonstruovat tak polorozpadlou rozvalinu, Vy navíc budete mít šanci zjistit i něco o svém otci. A dokázat něco, o co se před mnoha a mnoha lety sám pokoušel.
Za sebe musím říct, že se jedná o krásné, nechci říct uzavření, celé hry, ale uklidnění určitě jo. Po hlavním ději se Vám naskytne příležitost naleznout domov. Obnovit ho, dát mu lesk a vrátit se k tomu, z čeho jste vzešel – ke kovařině. Takže se tu otevírají nepřeberné možnosti, jak kovárnu opravovat a vyvíjet. Všechny našetřené prachy, které jste za tu herní dobu vyzískali, nasypete do baráku, což je jako v reálu. Ten Vám to ale vrátí tím, jak živo v něm bude, což je krásné. Abyste ji ale mohli obnovovat, musíte se nejdříve dostat do kutnohorského kovářského cechu a stát se jeho členem. Pak, když se Vám to povede, musíte plnit pro kováře různé úkoly za cech, čímž budete získávat body, věhlas a tím se Vám bude otevírat další přístup k rozšířením kovárny.
Tyto mise mě ze začátku hodně bavily. Byly vlastně klasického rázu. Občas si někde zahrát jménem cechu kostky, občas někde někomu přispět na dobrodiní, sem tam někde nějakej nepřátelskej tábor vykosit jenom proto, že někde nějakému cechmistrovi přepadli kupce, který mu vezl drahý materiál nebo si zastřílet z luku v nějaké soutěži, popřípadě něco pro někoho vykovat. Vše, ve jménu cechu, abyste získali na věhlasu. A do tohoto dění se odvíjí příběh. Ten je osobního rázu a ustálí se v momentě, kdy zjistíte, že Váš táta se před lety pokoušel opravit tamní orloj, leč osud nechtěl, aby to dokončil.
Do toho hra nabídla i pár vedlejších misí, kde asi to nejzajímavější se odvíjí v lázních kousek od Vašeho domova, ve kterých jste i v hlavní hře párkrát vypomáhali – a byl to pro mě taktéž jeden z nejzábavnějších zážitků.
Celkově jsem z DLC měl super pocit. Finále, pravda, bylo už trošku repetitivní v rámci získávání věhlasu. Ale jinak jsou tu opět dobře vymyšlené úkoly, perfektní dialogy a pak je tu finále, které je prakticky naprosto velkolepé a musím říct, že jsem si ho mimořádně užil. Takhle má vypadat DLC. Rozšířený zážitek ze hry, do které jsem se s naprostou chutí vrátil.
