Letos jsem napsal jeden jediný komentář, a to dokonce již v únoru, takže je to pěkná doba. Asi můj nejméně "plodný" rok na Databázi a v jiných zdejších aktivitách to nebude lepší. Čas to zachránit! Alespoň jeden komentář k něčemu, co nejen zdejším hráčům nejspíš uniklo, ale v mých očích si to zaslouží pozornost všech, kdo mají rádi příběhově orientované tituly, neotřelé sci-fi a špetku té "heartwarming" atmosféry skrz herní tituly.
V Goodnight Universe se ujmete šesti měsíčního dítěte. Tedy ne tak docela. Je to těžko vysvětlit bez spoilerů, takže se tvařme pro účely komentáře, že hrajete za batole a tohle batole nám z jeho dospělého pohledu vypráví svůj úžasný příběh nejen o sobě, ale také o své povedené rodince. Věčně vytíženého otce budujícího byznys, který vám pustí telku a jde si hledět svýho, vystresované matky, která ječí po otci, že vás nechal samotného, a pubertální ségry s geniálním mozkem věnující více času své kytaře a nerdství než vám. Celou rodinku pak uzavírá značně letargický pejsek a vzpomínky na podivného dědu. Zní to docela běžně, což? Asi i je, tedy až do doby, než se o vás dozví jedna zlá korporace a chce vás zkoumat. Pak se rozjíždí kolotoč událostí, které běžné batole a jeho rodina asi nechtějí zažívat.
V popisu se totiž dozvíte, že ovládáte telekinezi a telepatii. A kolem toho se točí i veškerý minimalistický gameplay. V podstatě jde totiž spíše o interaktivní film, kde občas pohnete s předměty a vyřešíte lehký puzzle nebo se snažíte komunikovat s postavami. Na rovinu lépe uděláte, pokud se vnitřně nastavíte tak, že jdete sledovat film, nikoliv hrát. K tomu je uzpůsobeno i ovládání pomocí webkamery, díky čemuž vám vlastně stačí mít jen obličej. Mě se to na Xboxu však netýkalo, tudíž můžete být klidní, pokud jím nedisponujete, s gamepadem to jde také.
Síla celé hry tak tkví ve skvělém vyprávění, originalitě námětu, výborné hudbě a dabingu a příjemném mixu sci-fi tematiky a rodinných otázek. Sice jsem vám příběh moc nepřiblížil, ale bez lhaní či spoilerů to bohužel nejde. Jen až titul někdy uvidíte ve slevě či bundlu a jste milovníky narativních adventur, tak si na mě vzpomeňte. Nebudete litovat. Ostatně Overwhelmingly Positive hodnocení na Steamu mluví za vše.
V Goodnight Universe se ujmete šesti měsíčního dítěte. Tedy ne tak docela. Je to těžko vysvětlit bez spoilerů, takže se tvařme pro účely komentáře, že hrajete za batole a tohle batole nám z jeho dospělého pohledu vypráví svůj úžasný příběh nejen o sobě, ale také o své povedené rodince. Věčně vytíženého otce budujícího byznys, který vám pustí telku a jde si hledět svýho, vystresované matky, která ječí po otci, že vás nechal samotného, a pubertální ségry s geniálním mozkem věnující více času své kytaře a nerdství než vám. Celou rodinku pak uzavírá značně letargický pejsek a vzpomínky na podivného dědu. Zní to docela běžně, což? Asi i je, tedy až do doby, než se o vás dozví jedna zlá korporace a chce vás zkoumat. Pak se rozjíždí kolotoč událostí, které běžné batole a jeho rodina asi nechtějí zažívat.
V popisu se totiž dozvíte, že ovládáte telekinezi a telepatii. A kolem toho se točí i veškerý minimalistický gameplay. V podstatě jde totiž spíše o interaktivní film, kde občas pohnete s předměty a vyřešíte lehký puzzle nebo se snažíte komunikovat s postavami. Na rovinu lépe uděláte, pokud se vnitřně nastavíte tak, že jdete sledovat film, nikoliv hrát. K tomu je uzpůsobeno i ovládání pomocí webkamery, díky čemuž vám vlastně stačí mít jen obličej. Mě se to na Xboxu však netýkalo, tudíž můžete být klidní, pokud jím nedisponujete, s gamepadem to jde také.
Síla celé hry tak tkví ve skvělém vyprávění, originalitě námětu, výborné hudbě a dabingu a příjemném mixu sci-fi tematiky a rodinných otázek. Sice jsem vám příběh moc nepřiblížil, ale bez lhaní či spoilerů to bohužel nejde. Jen až titul někdy uvidíte ve slevě či bundlu a jste milovníky narativních adventur, tak si na mě vzpomeňte. Nebudete litovat. Ostatně Overwhelmingly Positive hodnocení na Steamu mluví za vše.
