Temným lesem se ozývá řízným hlasem zpívaná bojová píseň beze slov. Lesní zvěř utíká a lesní elfové zamykají svá elfátka, jakmile onen nápěv zaslechnou. "To mocný Caelos z další vítězné bitvy vrací se!"

Ano, jsem to já, božský velectěný Cereálos vracivší se domů. V tom slechy mé zbystří, v nedalekém křoví zřejmě kdos ukrývá svou bídnou tvář! Caelos tasí a mocným hlasem válečníka zaburácí: " Vystrč hlavu svou lapko úlisný, ať dozvím se koho setne můj mocný meč!"
Z křoví vyleze obluda špinavá a Caelos pobouřen jeho odporným zjevem připravuje k mocné krutořaše, jenž zove se ukončovačka.

"Hej,zastav svůj smrtící úder ó všemocný, plížím se za tebou již dlouhý čas, abych sdělil ti zprávu!", zaskřehotal ohyzda, jenž vypadal jako chodící hemeroid, "Nejsem hoden zemřít rukou tvou!".

"Bastarde, jakými výrazy mne to častuješ! Cožpak nevíš, že my, polobozi, se oslovujeme zásadně hoj?!" zahřmělo z úst mých. "Nuže, jaká je tvá novina, rozmyslím se či tě nesetnu!"

"Chci ti sdělit, že jeden mocný čaroděj, zaslal ti emailovým kouzlem další výzvu k pokonání! Zove se Destruction Derby a čaroděje by velmi zajímalo, zda tuto výzvu překonáš!"

Ušetřil jsem tedy hnusáka a pospíchal do svého Hradu bolesti. Po cestě ještě stihl odpanit čtyři princezny, zachránit tři vesnice a dvěma údery porazit armádu draků. V Hradu bolesti překonával výzvu destrukční, avšak musel se v mysli přenésti o několik let zpět, výzva byla dříve narozená.

"Inu což, grafika spanilá jest, samotné ježdění též milené jest!", zařval Caelos, až ptáci z lesa vyletěli.

Výzva nebyla výzvou a velectěný Caelos bavil se po celou dobu. Teď vyráží čaroděje ztrestat, co to mele o nějaké výzvě, imbecil.