Asi mě nenapadá jiná hra, která by svými revolučními, pokročilými prvky tak systematicky podkopávala hratelnost. Tvůrci vytvořili prostředí, kde postavy nestojí a nemlčí jako ve většině ostatních adventur, ale pohybují se po obrazovkách, reagují na sebe a snaží se hledat cestu. Navíc vás většinou doprovází sidekick, kterému můžete nadiktovat, co má udělat a v jakém pořadí – klidně i mimo aktuální obrazovku.

Muselo to dát příšernou práci, v reálu to vypadá jako když v přeplněné Bille nechodí kasy. Zatímco se snažíte něco udělat, postavy si na obrazovce navzájem překážejí a ještě se u toho omlouvají. Často čekáte dlouhé sekundy, sledujete, jak se motají a zapomínají, co vlastně chtěly. Když se objeví závan důležitého rozhovoru, jiná postava začne klábosit s někým jiným a dialogy se tak různě míchají.

Všechno ostatní (dobrá grafika, špatné zvuky, průměrný příběh) mi oproti strašné hratelnosti připadá podružné. Jak něco takového mohlo projít testováním u budoucích tvůrců asi nejpřístupnější adventurní série Broken Sword, je mi záhadou. Nemít jiné zkušenosti s point-and-click adventurami, s pokorou bych se vrátil k parseru a textovým adventurám.