Stardew Valley je opravdu jako druhý život – žijete ho, budujete a udržujete svou farmu i vztahy. V létě čtvrtého roku (130 hodin reálného času) jsem konečně dostavěl komunitní centrum, které jsem si stanovil jako cíl hry. Kvůli vlastním chybám se mi to dost protáhlo – spousta plodin a událostí je totiž vázaná na konkrétní roční období, a když třeba v létě nezasadíte melouny, nezbývá než čekat na další léto.

Většinou už jsem potom měl jen ranní rutinu: sklizeň plodin a péči o zvířata, pak výpravu do dolů. Nevěřícně zírám, kolik věcí jsem ještě neviděl, neposbíral a nevyrobil. Přesto mě začala trochu zmáhat rutina – jako v tom reálném životě. Neopakovatelné úkoly jsem většinou splnil a ty donáškové se už nevyplatí. Je čas se posunout k jiným hrám :)

Moc se mi líbilo, jak je hra po grafické i uživatelské stránce jednoduchá, a přesto nabízí tunu obsahu a možností. Občas jsem měl problémy s ovládáním – někdy jsem omylem vykopal plodinu, jindy nestihl včas přepnout na zbraň. Velkým plusem jsou scény s ostatními obyvateli, které získáváte prohlubováním vztahů a tím, že dorazíte ve správný čas na správné místo. Občas vás scénka dokáže chytit za srdce.

První dva roky byly naprosto báječné, a pokud si chcete odpočinout od reálného života a místo toho řešit kravičky nebo bubáky, Stardew Valley je skvělá volba. Původní sérii Harvest Moon pro SNES jsem nehrál, ale přijde mi, že Stardew Valley opravdu dobře vystihuje kouzlo tehdejších her. A zároveň inspirovala řadu dalších – více či méně podařených – nových napodobenin.