Pro druhý díl assassínské série ( v pořadí jedenáctý ) jsem si si vybral období Peloponéských válek – Oddysey, a ze dvou postav jsem si vybral sparťanského žoldáka Alexie ( potomka krále Leonida ) a vydal jsem na cestu za ztracenou rodinou a zničením tajemného kultu Kosmos, který se chce za pomoci války mezi Spartou a Athénami dostat k moci.

 Kupodivu tento díl i přes to, že nabízí problesky do přítomnosti, nenabízí prakticky žádnou návaznost na řád Assasínů, což mi nijak zvlášť nevadilo, protože především se věnuje antickému Řecku a vy tak můžete na své cestě příběhem potkat zajímavé osobnosti tehdejší doby Hérodot, Pythágoras, Hippokrates atd.  Mimo svého oře hrdina hned zkraje získá loď Adrestii a může tak cestovat libovolně přes všechy Řecké ostrovy.

Vizuální stránka je nádherná, to už je asi standardem, detaily soch, budov, měst nebo azurového moře jsou dechberoucí, příběh taky docela povedený. Co se týče, soubojové stránky věci, řekl bych, že zabít protivníka na Vašem levelu nebo lehce nad není takový oříšek jako v předchozím díle ( no možná s výjimkou sejmutí legendárních zvířat a několika mystických postav - Medusa, Mínotaur ),  inventář přehledný a levelování výzbroje a vlastních dovedností bez problémů. Pokud ale jste jako já hráčem posedlým odkrýt všechny lokace a splnit veškeré úkoly, připravte si spoustu času, protože herní mapa je šíleně obsáhlá a jeskyní, hlídek, pevností a skuhrajících jedinců toužících po službách žoldáka je tolik, že je to až k uzoufání a většina zásadnějších úkoly jsou tak rozvětvené, že to až otravuje, navíc se jejich znění opakuje, takže to mě prudilo. Další výtka směřuje k systému a přítomnosti žoldáků, člověk si jen uprdnul a už se na něj valily hordy šmejdů,  a v poslední řade námořní bitvy mě taky nijak neuchvátily. Kolem a dokola je to ale povedený kousek v lepším nadprůměru, určitě se zase brzy do světa AC vrátím, Oddyssey dávám – 75 %