Možná jsem biased, protože jednak miluju kočky, a jednak mi celkově hra přišla naprosto okouzlující, ale upřímně jsem nečekala, jak moc si ji užiju.

Zezačátku jsem se bála, jak dlouho mě bude bavit vyhýbat se nepřátelům na mapě, ztrácet se v (pro mě neintuitivním) ovládání a zoufale hledat úkoly, které zvládnu realisticky splnit bez hodiny grindu levelů. Bála jsem se zbytečně.

Ano, občas jsem musela chvíli hledat, než jsem našla úkol, který není na doporučené úrovni o padesát vyšší než já (nadsázka). Ale nepřátelé nelevelují, takže postupně přestanou být takový problém a jde kolem nich prostě proběhnout - krom oblastí, které mají specificky zůstat nebezpečné až do konce. A i ty se dají časem přečůrat, pokud to je to, co člověk od hry chce. Na ovládání jsem si zvykla rychle a pak už to byla jenom zábava.

Hlavní příběh je paradoxně výrazně slabší, než vedlejší questy, ale taky mu člověk věnuje výrazně méně času. A není příšerný, jen se prostě nevyrovná dojemnému příběhu "hodného a zlého" dvojčete a ukradených Vánoc.

Zabere docela dost času projít všechny dungeony (dvakrát, pokud jako já neobjevíte klíč k truhlám dříve než na levelu 100) a questy, ale není potřeba moc přemýšlet a vlastně jsem nenarazila na nic, co by šlo kardinálně pokazit. Ideál na vypnutí mozku a učívání si roztomile vypadající zábavy.