Herní doba: cca 3 hodiny - WHAT THE FUCK?! Takhle krátkou, jednoduchou a repetiční hru jsem snad ještě nikdy nehrál.
Technologicky pozadu, na PC pro mě totálně posraná myš (reaguje občas nespolehlivě, ale především zde není možnost jí vertikálně inverzovat - snad první hra, ve které jsem toto nemohl udělat), systém krytí nedotažený (chtěl jsem se ukrýt za spadlým sloupem, za kterým by to logicky bylo možné a daná situace si o to přímo žádala, ale ne, za spadlým sloupem jsem se nemohl ukrýt, musel jsem hodit zpátečku k nejbližšímu stojícímu sloupu; abych přes nějakou bednu přeskočil, musel jsem se k ní nedřív ukrýt, což párkrát fakt nasralo), extrémně dementní nepřátelé a ještě dementnější bossové, zbytečně a otravně natahované pasáže (jdu chodbou, všechny zabiju, a pak mě čekají ještě tři další naprosto identické chodby a naprosto identický postup...no jo, to člověka přece musí bavit!), a ta myšlenka autorů, že tohle křivení dráhy kulek by mohla být stejná revoluce, jako kdysi bullet-time, je dost možná ta nejnaivnější, jaká je mohla napadnout.
Vyložená nuda to není, nicméně stereotyp se dostaví již po druhé kapitole (která mimochodem představí i ty dva nechutně otravné a frustrující "zpestřováky" - hříčky s odstřelovačkou a kulometem).
Vím, že to leckoho bude bavit, nicméně mě osobně všechno rychle omrzelo, naštvalo a v neposlední řadě zklamalo. Mimo jiné, kromě té v letadle si jsou všechny mise až bolestivě podobné.
Technologicky pozadu, na PC pro mě totálně posraná myš (reaguje občas nespolehlivě, ale především zde není možnost jí vertikálně inverzovat - snad první hra, ve které jsem toto nemohl udělat), systém krytí nedotažený (chtěl jsem se ukrýt za spadlým sloupem, za kterým by to logicky bylo možné a daná situace si o to přímo žádala, ale ne, za spadlým sloupem jsem se nemohl ukrýt, musel jsem hodit zpátečku k nejbližšímu stojícímu sloupu; abych přes nějakou bednu přeskočil, musel jsem se k ní nedřív ukrýt, což párkrát fakt nasralo), extrémně dementní nepřátelé a ještě dementnější bossové, zbytečně a otravně natahované pasáže (jdu chodbou, všechny zabiju, a pak mě čekají ještě tři další naprosto identické chodby a naprosto identický postup...no jo, to člověka přece musí bavit!), a ta myšlenka autorů, že tohle křivení dráhy kulek by mohla být stejná revoluce, jako kdysi bullet-time, je dost možná ta nejnaivnější, jaká je mohla napadnout.
Vyložená nuda to není, nicméně stereotyp se dostaví již po druhé kapitole (která mimochodem představí i ty dva nechutně otravné a frustrující "zpestřováky" - hříčky s odstřelovačkou a kulometem).
Vím, že to leckoho bude bavit, nicméně mě osobně všechno rychle omrzelo, naštvalo a v neposlední řadě zklamalo. Mimo jiné, kromě té v letadle si jsou všechny mise až bolestivě podobné.
Pro: Krátkost (hra nestihne absolutně nudit), příběh, skromný, ale působivý soundtrack, křivení dráhy kulek je chvíli fajn
Proti: Krátkost, jednoduchost (s tím související nemožnost hrát na nejtěžší obtížnost už ze začátku, protože znovuhratelnost je nulová) nemožnost inverze myši, zastaralá grafika, příšerné CGI sekvence, chudá hratelnost, stereotyp, a další