Na Her Story jsem narazil nedlouho po vydání a ihned mne uchvátila svou unikátní hratelností, trvalo však ještě pár let než jsem se dostal k tomu si ji pořídit a bohužel pak ještě trestuhodně mnoho dalších roků než jsem se konečně dostal k tomu si ji zahrát. Za celou tu dobu se nejednou změnili mé herní preference a kdybych se do této hry býval pustil někdy pár let zpátky dost možná bych ji zas odložil jako nudnou a nezajímavou. Ale zájem o kuriozitní věci se mi v poslední době zase vrátil a tak když jsem hledal něco kratšího na jeden, dva večery můj pohled velmi rychle padl právě na Her Story.

Hra vám neřekne sama od sebe vůbec nic. Po spuštění jste rovnou vrženi do policejní databáze s prvním vyhledaným slovem a od této chvíle je každý sám za sebe. Pokud chcete návod jak s databází pracovat nebo lehký úvod do příběhu musíte se podívat do textových souborů na virtuální ploše. A pak už na vás čeká jen další a další zkoušení nových slov a frází v databázi. Ze začátku jde odhalování nových klipů velmi snadno, ale jejich pořadí je většinou tak náhodné, že vám vůbec nic neřeknou. Postupem času se vám ale v hlavě začne skládat celý příběh o jednom policejním případu a podezřelé osobě, kterou po celou dobu sledujete. Čím více dílků této skládanky budete mít, tím větší bude pocit úspěchu, když se vám podaří přijít na další slovo, které vám odhalí pár nových sekund záznamů.

Kontroverzním prvkem může být nedefinovanost celého zážitku. Můžete sledovat kolik klipů už se vám podařilo odhalit, ale jinak je vše na vás. Hra vám nikdy neřekne "Teď už víš všechno co potřebuješ" to musíte usoudit sami a dobrovolně se rozhodnout, že už celému příb2hu rozumíte a je na čase jít dál. To je navíc skvěle podpořeno tím že část klipů lze získat až po prvním odejití a odemčení náhodného přístupu.

Her Story tak určitě není pro každého, ale pokud vás zajímají nevšední herní zážitky tak ty zhruba tři hodiny, které u tohoto titulu strávíte určitě stojí za to.