Hra natolik ubíjející, že už v polovině prvního levelu jsem si přál, aby byl konec.
Typická hratelnost vypadá nějak takto: z různých směrů se objevují panáci na odpravení a po jejich vystřílení se přesunujeme na další pozici a tam v kosení pokračujeme. To zní jako typický on-rail shooter. Jenomže tady je potřeba na jedné obrazovce vystřílet nepřátel třeba i 30 a ona "další pozice" často znamená posun o JEDEN krok vpřed. Chybí pocit progrese. Chybí pestrost. Chybí nápady. Ed Hunter je ztělesněním stereotypu.
Chybí mimochodem i ukládání. Jediným způsobem, jak po game over začínat od jiného než toho úplně prvního levelu, je dokončit úroveň bez jediného úmrtí - potom vám hra po ztrátě všech životů dovolí začít od té následující. To jsem ale zjistil až po googlení - mně se to očividně v žádném levelu na první průchod nepodařilo, a moje cesta tak skončila cca 15 minut před koncem hry (celý průchod zabere asi 2 hodiny). Netřeba asi dodávat, že druhý pokus následovat nebude.
Typická hratelnost vypadá nějak takto: z různých směrů se objevují panáci na odpravení a po jejich vystřílení se přesunujeme na další pozici a tam v kosení pokračujeme. To zní jako typický on-rail shooter. Jenomže tady je potřeba na jedné obrazovce vystřílet nepřátel třeba i 30 a ona "další pozice" často znamená posun o JEDEN krok vpřed. Chybí pocit progrese. Chybí pestrost. Chybí nápady. Ed Hunter je ztělesněním stereotypu.
Chybí mimochodem i ukládání. Jediným způsobem, jak po game over začínat od jiného než toho úplně prvního levelu, je dokončit úroveň bez jediného úmrtí - potom vám hra po ztrátě všech životů dovolí začít od té následující. To jsem ale zjistil až po googlení - mně se to očividně v žádném levelu na první průchod nepodařilo, a moje cesta tak skončila cca 15 minut před koncem hry (celý průchod zabere asi 2 hodiny). Netřeba asi dodávat, že druhý pokus následovat nebude.
