Kdybych si chtěl zahrát nějaký World of Warcraft Classic, byl by to Legion.
Během své historie měl World of Warcraft mnoho vzestupů i pádů. Některé expanze, možná i většina, byla přijata až zpětně, protože hráči prostě rádi kritizují. Legion se zdá jako výjimka. Byl milován, je milován a bude milován. A právem.
Z částí za to může sázka na nostalgii. Ta má mnoho úrovní. Návrat starých postav, témat ale i menší věci, jako klasické scenérie a pocit. Legion navíc chytře začal touto klasikou, aby pak v druhé části přešel zpět ke svým modernějším dějům a tématům. Propojení je fantastické a zaručuje, že Legion nabídne mnoho klasickým hráčům ale i těm, co se zabývají moderní kosmologii Azerothu.
Ze všeho vypíchnu dvě věci z té klasiky. Prvně Val'sharah, významné náboženské místo Nočních elfů, spojené jak s Elune tak druidismem. Většinou když Legion hraju znova, jdu nejdříve se, protože je to příjemné místo s dějem který nesmírně připomíná Warcraft 3. A zakončené je to snad nejlepší scénou v dějinách Worl of Warcraftu.
Za druhé pak Suramar, starodávné město Nočních elfů které se ukrylo před desetitisíci lety. Vlivem zdroje jejich magické síly, Nigthwell, se mírně změnili v Shal'dorei, Nigthborne. Děj Suramaru je nesmírně dlouhý ale za to nesmírně zajímaví a fascinující. A na konci dostanete nádherného tygříka na jezdění :)
Nicméně, World of Warcraft se nikdy nemůže spolehnout jen na scenérie a děj. Podle některých většina hráčů tohle vůbec nesleduje. Jde o mechaniky. Ale Legion zvládl i druhou stranu této mince velmi dobře.
Aliance i Horda se snaží udržet křehký mír při bojí s The Burning Legion, ale ne vždy se to daří. Proto vstoupily do hry Class Hall. Bojovníci které spojuje stejné přesvědčení ať jsou odkudkoliv. Class Hall bude během Legion vaším domovem, dokud budete začít nové questové linie, plnit mise a dělat věci, které jsou bohužel nyní už ne moc důležité, když expanze skončila.
Hlavní jsou ale Artifacts. Vzácné a speciální zbraně, přičemž každá specializace každé třídy má svojí. A to není vše. Každý zbraň měla původně šest vzhledů a každý většinou čtyři barevné varianty.
Trochu matematiky. 12 tříd. Jedna má dvě specializace a jedna čtyři, takže se to vyrovná. To máme 36 různých zbraní. Ty pak původně měli až 216 různých vzhledů. A barevné kombinace raději už počítat nebudu :) Nicméně, napsal jsem původně. Jde o to, že jeden vzhled u každé zbraně už není přístupný, protože byl součástí výzvy mágovy věže. Ačkoliv challange vrátili, dali tam výzvy nové, a staré vzhledy už jsou nedostupné, což je asi největší mínus post-Legion Legionu.
Ze všech expanzí které jsem procházel mě zkrátka Legion bavil nejvíc. Prošel jsem ho dvakrát, a plánuji ho projít s každým svým altem. Je to svižné. Je to zábavné. Je to příznivé. Jen kdyby vrátili ty původní výzvy mágovy věže, to by bylo něco :)
Během své historie měl World of Warcraft mnoho vzestupů i pádů. Některé expanze, možná i většina, byla přijata až zpětně, protože hráči prostě rádi kritizují. Legion se zdá jako výjimka. Byl milován, je milován a bude milován. A právem.
Z částí za to může sázka na nostalgii. Ta má mnoho úrovní. Návrat starých postav, témat ale i menší věci, jako klasické scenérie a pocit. Legion navíc chytře začal touto klasikou, aby pak v druhé části přešel zpět ke svým modernějším dějům a tématům. Propojení je fantastické a zaručuje, že Legion nabídne mnoho klasickým hráčům ale i těm, co se zabývají moderní kosmologii Azerothu.
Ze všeho vypíchnu dvě věci z té klasiky. Prvně Val'sharah, významné náboženské místo Nočních elfů, spojené jak s Elune tak druidismem. Většinou když Legion hraju znova, jdu nejdříve se, protože je to příjemné místo s dějem který nesmírně připomíná Warcraft 3. A zakončené je to snad nejlepší scénou v dějinách Worl of Warcraftu.
Za druhé pak Suramar, starodávné město Nočních elfů které se ukrylo před desetitisíci lety. Vlivem zdroje jejich magické síly, Nigthwell, se mírně změnili v Shal'dorei, Nigthborne. Děj Suramaru je nesmírně dlouhý ale za to nesmírně zajímaví a fascinující. A na konci dostanete nádherného tygříka na jezdění :)
Nicméně, World of Warcraft se nikdy nemůže spolehnout jen na scenérie a děj. Podle některých většina hráčů tohle vůbec nesleduje. Jde o mechaniky. Ale Legion zvládl i druhou stranu této mince velmi dobře.
Aliance i Horda se snaží udržet křehký mír při bojí s The Burning Legion, ale ne vždy se to daří. Proto vstoupily do hry Class Hall. Bojovníci které spojuje stejné přesvědčení ať jsou odkudkoliv. Class Hall bude během Legion vaším domovem, dokud budete začít nové questové linie, plnit mise a dělat věci, které jsou bohužel nyní už ne moc důležité, když expanze skončila.
Hlavní jsou ale Artifacts. Vzácné a speciální zbraně, přičemž každá specializace každé třídy má svojí. A to není vše. Každý zbraň měla původně šest vzhledů a každý většinou čtyři barevné varianty.
Trochu matematiky. 12 tříd. Jedna má dvě specializace a jedna čtyři, takže se to vyrovná. To máme 36 různých zbraní. Ty pak původně měli až 216 různých vzhledů. A barevné kombinace raději už počítat nebudu :) Nicméně, napsal jsem původně. Jde o to, že jeden vzhled u každé zbraně už není přístupný, protože byl součástí výzvy mágovy věže. Ačkoliv challange vrátili, dali tam výzvy nové, a staré vzhledy už jsou nedostupné, což je asi největší mínus post-Legion Legionu.
Ze všech expanzí které jsem procházel mě zkrátka Legion bavil nejvíc. Prošel jsem ho dvakrát, a plánuji ho projít s každým svým altem. Je to svižné. Je to zábavné. Je to příznivé. Jen kdyby vrátili ty původní výzvy mágovy věže, to by bylo něco :)
IMMORTALITY