Pohoří Berkley v Kalifornii protíná přes kilometr dlouhý caldecottský tunel, kterým projíždí ostře střežený vlak megakorporace Shiawase. Jeden z jeho vagónů totiž obvykle převáží drahocenný náklad. A protože váš stínový běžec nutně potřebuje provést unikátní a tudíž i velice drahou transplantaci kůže, rozhodne se se svým kumpánem Rafikem provést odvážný kousek a vlak vykrást. Dva běžci jsou však málo a bude tedy nutné sehnat další parťáky různých specializací, kteří do toho půjdou s vámi.
To je zápletka druhé Cirionovy kampaně pro Shadowrun: Hong Kong a musím přiznat, že si nevybavuji rpg, které by bylo podobně koncipované - tedy jako tzv. heist. Délka kampaně přitom odpovídá zhruba Shadowrun Returns, což je přesně tak akorát. Příběh je také podobně lineární a čistě dějově se jedná možná o to nejlepší vyprávění ze světa videoherního Shadowrunu - bez nadsázky. Vrchol hry přitom představuje samotná loupež, která je v rámci možností enginu zpracovaná opravdu vynalézavě. Nechybí pochopitelně ani dějový twist. Zbytek hry je pak možná o něco slabší, ale stále se jedná o vysoce kvalitní kampaň.
Za sebe musím podotknout, že mi bohužel vlivem neuváženého dialogového rozhodnutí při jednom z počátečních rozhovorů s Rafikem utekla zásadní romantická linie příběhu (pozor na to!), která vás emocionálně podstatně více vtáhne do děje. Je pravděpodobné, že bych pak šel s hodnocením ještě o něco výš. Bez ohledu na to je Caldecott Caper jednoznačně must play, a pokud by kampaň obsahovala originální assety a hudbu a mírně se tu a tam vypilovaly rozhovory (které jsou jinak velice slušné), mohla by být s úspěchem prodávána jako samostatné DLC.
Co se týče karmy, tak jsem byl schopen svého riggera dostat na maximální úroveň a ještě mi nějaká karma zbyla. Etikety se ve hře objevují, ale jejich využití není zásadní. Já měl dvě (shadowrunner a security), ale vystačíte i s jednou, libovolnou. Hrát předchozí Cirionovu kampaň Antumbra Saga není nutné, ale ve hře se objevuje řada postav, které jste potkali právě v Antumbře a navíc si hraním vyspoilujete i závěr Antumbry, takže pokud vysloveně nechcete hrát jen jednu uživatelskou kampaň, tak doporučuji hrát popořadě.
To je zápletka druhé Cirionovy kampaně pro Shadowrun: Hong Kong a musím přiznat, že si nevybavuji rpg, které by bylo podobně koncipované - tedy jako tzv. heist. Délka kampaně přitom odpovídá zhruba Shadowrun Returns, což je přesně tak akorát. Příběh je také podobně lineární a čistě dějově se jedná možná o to nejlepší vyprávění ze světa videoherního Shadowrunu - bez nadsázky. Vrchol hry přitom představuje samotná loupež, která je v rámci možností enginu zpracovaná opravdu vynalézavě. Nechybí pochopitelně ani dějový twist. Zbytek hry je pak možná o něco slabší, ale stále se jedná o vysoce kvalitní kampaň.
Za sebe musím podotknout, že mi bohužel vlivem neuváženého dialogového rozhodnutí při jednom z počátečních rozhovorů s Rafikem utekla zásadní romantická linie příběhu (pozor na to!), která vás emocionálně podstatně více vtáhne do děje. Je pravděpodobné, že bych pak šel s hodnocením ještě o něco výš. Bez ohledu na to je Caldecott Caper jednoznačně must play, a pokud by kampaň obsahovala originální assety a hudbu a mírně se tu a tam vypilovaly rozhovory (které jsou jinak velice slušné), mohla by být s úspěchem prodávána jako samostatné DLC.
Co se týče karmy, tak jsem byl schopen svého riggera dostat na maximální úroveň a ještě mi nějaká karma zbyla. Etikety se ve hře objevují, ale jejich využití není zásadní. Já měl dvě (shadowrunner a security), ale vystačíte i s jednou, libovolnou. Hrát předchozí Cirionovu kampaň Antumbra Saga není nutné, ale ve hře se objevuje řada postav, které jste potkali právě v Antumbře a navíc si hraním vyspoilujete i závěr Antumbry, takže pokud vysloveně nechcete hrát jen jednu uživatelskou kampaň, tak doporučuji hrát popořadě.
