"Raketou na Mars
Poletíme zas - ty a já
Raketou jen já a ty
A to touhletou - jen pro nás..."
Žánr raketek je pro mě poměrně tuhá záležitost, protože nemám zas až tak rychlé reflexy. Invasion..., neboli Bats, jak jsme tomu v dětství říkali, je jediná raketka, kterou jsem kdy dohrál. Během dvou lednových dní jsem si dohrání zopakoval a nebylo to nic jednoduchého. Po dni a půl marných pokusů na klávesnici jsem přesedlal na myš a konečně úspěšně dohrál všech 64 zón.
Příběh hry je jednoduchý. Ve své raketce vartujete vesmírem a čekáte, co na vás odkud vyletí. A skutečně, celá armáda zmutovaných vesmírných netopýrů letí směrem k Zemi a vaše raketka je jediná naděje, která stojí mezi Zemí a vesmírnými poletuchami. Na tuto misi jste dostali do vínku 4 životy a dvě continues, které vám musejí vystačit na tři dlouhé levely, ve kterých na vás postupně útočí zformované letky netopýrů.
Graficky jsou Bats pěkní. Raketka je roztomilá, nepřátelé jsou rozmanití, vesmír je černý, takže šetří oči. Hra je uvozena několika obrazovkami coby intrem a končí kratičkým outrem. Herní hudba není špatná, bohužel v mé verzi hry hrála pouze během intra. Zvuky by tu také nějaké byly, ale není to žádná hitparáda.
Kromě nepřátel hra obsahuje bonusy, které většinou vylepšují zbraně - střely jsou průraznější, mají větší rozptyl a navíc během jedné salvy můžete vystřelit mezi 2-5 střelami právě v závislosti na sebraném bonusu. Zajímavý bonus jménem "time warp" zpomaluje okolní dění, takže se nepřátelé mnohem lépe trefují. Poslední (fialový) bonus navyšuje počet životů. Šest fialových kosočtverců = jeden život. Další životy je možné nasbírat při dosažení určitého skóre. Bonusy jsou krátkodobé a to včetně těch navyšujících počet střel. Jinak by hra byla až příliš jednoduchá.
Raketkové hry jsou dvojího typu. U jedněch má raketka energii ve štítech, které pohlcují útoky nepřátel a raketka ledacos vydrží. Ve druhém typu jeden zásah rovná se explozi a ztrátě života. Bats jsou hrou druhého typu, což může být pro hráče nepříjemné, ale alespoň to prodlužuje jinak spíše kratší herní dobu. Po explozi raketky nicméně přijdete o všechna nasbíraná vylepšení, což v pozdějších levelech znamená téměř jistý game over, protože základní dvojstřela je ke konci spíše k smíchu (vzteku, pláči, to vše dle nátury konkrétního pilota).
Jako u každé raketky je časem toho bordelu na obrazovce příliš mnoho a z některých situací prostě nevycouváte. Proto se hodí cca vteřinová nesmrtelnost po sebrání jakéhokoliv bonusu, čehož se dá využít k úprku z jinak zdánlivě ztracené situace. Podle mne se jedná o zajímavý taktický prvek.
Bats nejsou a ani nebyly ve své době trojáčkovou hrou. Jedná se o krystalickou akci, kde vše ostatní je osekané až na dřeň. Ale i my adventuristi občas potřebujeme na chvíli vypnout a letět vpřed s prstem drtícím tlačítko střelby. A v ten okamžik je nám jedno, co střílíme - jestli ufony, netopýry, nebo třeba... slepice. Slepice? Takovou kravinu by přece nikdo nevymyslel. No i když...
Hra se v roce 1995 dočkala pokračování "Return of the Mutant Space Bats of Doom".
Poletíme zas - ty a já
Raketou jen já a ty
A to touhletou - jen pro nás..."
Žánr raketek je pro mě poměrně tuhá záležitost, protože nemám zas až tak rychlé reflexy. Invasion..., neboli Bats, jak jsme tomu v dětství říkali, je jediná raketka, kterou jsem kdy dohrál. Během dvou lednových dní jsem si dohrání zopakoval a nebylo to nic jednoduchého. Po dni a půl marných pokusů na klávesnici jsem přesedlal na myš a konečně úspěšně dohrál všech 64 zón.
Příběh hry je jednoduchý. Ve své raketce vartujete vesmírem a čekáte, co na vás odkud vyletí. A skutečně, celá armáda zmutovaných vesmírných netopýrů letí směrem k Zemi a vaše raketka je jediná naděje, která stojí mezi Zemí a vesmírnými poletuchami. Na tuto misi jste dostali do vínku 4 životy a dvě continues, které vám musejí vystačit na tři dlouhé levely, ve kterých na vás postupně útočí zformované letky netopýrů.
Graficky jsou Bats pěkní. Raketka je roztomilá, nepřátelé jsou rozmanití, vesmír je černý, takže šetří oči. Hra je uvozena několika obrazovkami coby intrem a končí kratičkým outrem. Herní hudba není špatná, bohužel v mé verzi hry hrála pouze během intra. Zvuky by tu také nějaké byly, ale není to žádná hitparáda.
Kromě nepřátel hra obsahuje bonusy, které většinou vylepšují zbraně - střely jsou průraznější, mají větší rozptyl a navíc během jedné salvy můžete vystřelit mezi 2-5 střelami právě v závislosti na sebraném bonusu. Zajímavý bonus jménem "time warp" zpomaluje okolní dění, takže se nepřátelé mnohem lépe trefují. Poslední (fialový) bonus navyšuje počet životů. Šest fialových kosočtverců = jeden život. Další životy je možné nasbírat při dosažení určitého skóre. Bonusy jsou krátkodobé a to včetně těch navyšujících počet střel. Jinak by hra byla až příliš jednoduchá.
Raketkové hry jsou dvojího typu. U jedněch má raketka energii ve štítech, které pohlcují útoky nepřátel a raketka ledacos vydrží. Ve druhém typu jeden zásah rovná se explozi a ztrátě života. Bats jsou hrou druhého typu, což může být pro hráče nepříjemné, ale alespoň to prodlužuje jinak spíše kratší herní dobu. Po explozi raketky nicméně přijdete o všechna nasbíraná vylepšení, což v pozdějších levelech znamená téměř jistý game over, protože základní dvojstřela je ke konci spíše k smíchu (vzteku, pláči, to vše dle nátury konkrétního pilota).
Jako u každé raketky je časem toho bordelu na obrazovce příliš mnoho a z některých situací prostě nevycouváte. Proto se hodí cca vteřinová nesmrtelnost po sebrání jakéhokoliv bonusu, čehož se dá využít k úprku z jinak zdánlivě ztracené situace. Podle mne se jedná o zajímavý taktický prvek.
Bats nejsou a ani nebyly ve své době trojáčkovou hrou. Jedná se o krystalickou akci, kde vše ostatní je osekané až na dřeň. Ale i my adventuristi občas potřebujeme na chvíli vypnout a letět vpřed s prstem drtícím tlačítko střelby. A v ten okamžik je nám jedno, co střílíme - jestli ufony, netopýry, nebo třeba... slepice. Slepice? Takovou kravinu by přece nikdo nevymyslel. No i když...
Hra se v roce 1995 dočkala pokračování "Return of the Mutant Space Bats of Doom".
Pro: Akce, akce a nic než akce. Co chtít víc? To vše v příjemné grafice s vymazlenými nepřáteli.
Proti: Jeden zásah = ztráta života a všech vylepšení. Zvuky teda nic moc.