Moc příjemný překvapní od Ubisoftu.

Fenyx je mladá řecká štítonoška, jejíž loďstvo ztroskotá a ona najde své spolubojovníky zkameněné. Zároveň se ale dostala do světa řeckých mýtů - a jelikož je sama takovej nerd řeckýho pantheonu, snaží se najít cestu, jak je zase probrat zpátky.

Čekat můžete řecké bohy, titány a monstra, obalené je to kolem padoucha Týfóna (v řecké mytologii syn Gaii, po němž jsou pojmenovány Tajfuny), který chce smést bohy a nastolit svůj řád a celé je to vlastně vyprávěnka, kterou předává přikovaný Prometheus Diovi - a tihle dva jsou poměrně zábavná dvojka, především Zeus nemálo hláškuje, přičemž znalost mytologie, na jejíž kořeněné detaily se nezřídka naráží (můj oblíbenej vtip: Cháron si sbírá mince, aby si za ně mohl postavit most... nebo Diovo "převypravování" legendy o zrození Afrodity, protože originál je moc citlivej pro boha, jehož hlavní pýcha je ta, mno, mužská, žejo).

Hlavní hrdinka Fenyx je stejně sympatická, jako hra sama. Pobíhá a poletuje po poměrě rozsáhlém světě, vylepšuje svoje schopnosti za odměny, které získává převážně řešením tasků a vedlejších puzzlů, postupně se musí postavit silnějším a silnějším protivníkům, přičemž soubojový systém patří mezi ty lepší, navíc dovoluje si vybírat ze strategií, jak protivníky porážet (já třeba hodně sázel na luk a ostřelování z dálky). Mnohdy je k řešení nějaké výzvy potřeba chytře nakombinovat svoje schopnosti, takže dochází i na vztekání, že jsem zase něco nezmáčkl na vteřinu přesně, já idiot.

Vizuál je roztomile pohádkovej, připomíná mi anime.

A tak k tomu dokonalosti chybí snad jen ještě víc vtipů, v závěru přichází jistá (ale jen malinká) repetitivnost, a možná fakt, že jsem mizernej hráč, tak jsem se u toho až moc vztekal.