Prvni a podle meho nazoru stale neprekonany Arkanoid, ktery narozdil od dalsich pokracovatelu prinasi prehledne a maximalne funkcni mnozstvi power upu, skvele nadesignovane levely a stylove jednoduchou 80s grafiku a design. Autori se dokonce pokusili o jakysi pribeh, ve kterem byla vase vesmirna raketa unesena do jineho prostoru, ze ktereho ji musite dostat.

Tuhle hru jsem hral v podstate odmalicka a jeji uvodni obrazovka ve me vyvolava nostalgicke vzpominky, nicmene vzdy jsem ji povazoval za onen nedohratelny typ arkad, ktery na konci 80. let vychazel. To se ovsem nedavno zmenilo, Arkanoid jsem spustil pod Dosboxem a dohral! A pak znovu a znovu! Na konci je zaverecny boss, ktery po vas strili a vy ho musite zasahovat, nasleduje outro v podobnem stylu, jako intro. Hlavni trik je v tom, ze je nutne hrat mysi, se kterou se da raketa pohybovat z jedne strany pole na druhe behem necele sekundy a vytahovat tak zdanlive ztracene mice. S klavesnici jste absolutne bez sance. Dale je nutne chytre vyuzivat bonusy, sbirat vsechny krome toho, ktery pridava 2 mice navic (ten se hodi jen asi ve 2 levelech, pokud mate vic micku, nepadaji dalsi bonusy) a hromadit zivoty na horsi casy, protoze v nekterych levelech klidne o takove 4 zivoty proste prijdete. Specialne v tech, ktere obsahuji pouze sede tezko rozbitelne kvadry, ze kterych zadne bonusy nepadaji.

Hra obsahuje neco pres 30 levelu, u kterych se ale obtiznost zase tolik nestupnuje a treba hned 3. level je jeden z nejproblemovejsich vubec, zatimco ve druhe dvacitce muzete klidne najit level vylozene odpocinkovy, slouzici k nacerpani zivotu. Ke kladum je treba pripocist i uchylnou hudbu, jejiz motivy znam nazpamet uz pres 10 let. Arkanoid je proste klasika ve stylu Manic Minera nebo Dungeon Mastera. Stylova a stale dobre hratelna.