Ze začátku jsem byl ze hry trochu vyděšený. Triviální design úrovní, který díky nemožnosti postavy vyskočit nebo se skrčit, připomíná skoro až kolejnicové akce. Nemůžete přeskočit polorozpadlý stolek, i když je evidentní, že cesta je za ním. Musíte to pěkně pomalu obejít a čekat na hororové skripty. Slovo "pomalu" je fakt na místě. Hrdina nemá výdrž při běhu, chodí jak podělaný a opravdový utrpení jsou schody nebo mírný kopec. To chodí ještě pomaleji a navíc nemůže popoběhnout.
Jako vyznavač svižných akcí jsem si ze začátku musel na Condemned hodně zvykat. Vadilo mi například, že hrdina u sebe nemůže nosit pár nábojů navíc. Proč musí sbírat tu stejnou pušku několikrát, když by stačilo z té nové těch pár nábojů vytáhnout? Postupem času jsem si ale zvykl a pomalu začal přicházet na kouzlo hry. Je to temný horor plný bordelu, špíny, vyšinutých lidí a špetky nadpřirozena. Nebezpečně schizofrenický hrdina také na klidu nepřidá. Proč by také měly magořit jen socky a feťáci, když stejné mrtvé ptáky vídáte i vy.
Hra umí vykouzlit pár opravdu hezkých chvilek napětí. Už předem víte, co v té šatní skříňce bude, ale nedokážete se na to nikdy připravit. Omezení pohybu hra kompenzuje možností vyšetřování záhady. A to včetně spousty technologických vychytávek moderních detektivů. Jako detektiv, stejně nemáte šanci nic moc zjistit, protože celou dobu je evidentní, že je někdo krok před vámi a vede vaše další kroky. Příběh je pěkný. Konec mohl být trochu dotaženější, ale co se dá dělat.
Soubojový systém na blízko je docela zábavný. Jednoduchý, ale zábavný. Jedno tlačítko pro úder a jedno pro obranu při správném načasování a nastudování pohybu nepřítele. V kombinaci s taserem a kopáním to je docela slušný. Hra není moc dlouhá, takže mě to za celou dobu hraní neomrzelo.
Prostředí charakterizují tři věci. Kamkoliv přijdete, najdete tmu, bordel a špínu. Bohužel se prostředí za celý postup hrou moc nezmění. Věčně rozsvícenou baterkou pročesáváte bordel a špínu v úzkých koridorech. Je to celé tak pomalé, že není pořádně poznat rozdíl mezi 30 fps a 60 fps. Je to prostě ideální konzolovka.
Jménem zákona
Jako vyznavač svižných akcí jsem si ze začátku musel na Condemned hodně zvykat. Vadilo mi například, že hrdina u sebe nemůže nosit pár nábojů navíc. Proč musí sbírat tu stejnou pušku několikrát, když by stačilo z té nové těch pár nábojů vytáhnout? Postupem času jsem si ale zvykl a pomalu začal přicházet na kouzlo hry. Je to temný horor plný bordelu, špíny, vyšinutých lidí a špetky nadpřirozena. Nebezpečně schizofrenický hrdina také na klidu nepřidá. Proč by také měly magořit jen socky a feťáci, když stejné mrtvé ptáky vídáte i vy.
Hra umí vykouzlit pár opravdu hezkých chvilek napětí. Už předem víte, co v té šatní skříňce bude, ale nedokážete se na to nikdy připravit. Omezení pohybu hra kompenzuje možností vyšetřování záhady. A to včetně spousty technologických vychytávek moderních detektivů. Jako detektiv, stejně nemáte šanci nic moc zjistit, protože celou dobu je evidentní, že je někdo krok před vámi a vede vaše další kroky. Příběh je pěkný. Konec mohl být trochu dotaženější, ale co se dá dělat.
Soubojový systém na blízko je docela zábavný. Jednoduchý, ale zábavný. Jedno tlačítko pro úder a jedno pro obranu při správném načasování a nastudování pohybu nepřítele. V kombinaci s taserem a kopáním to je docela slušný. Hra není moc dlouhá, takže mě to za celou dobu hraní neomrzelo.
Prostředí charakterizují tři věci. Kamkoliv přijdete, najdete tmu, bordel a špínu. Bohužel se prostředí za celý postup hrou moc nezmění. Věčně rozsvícenou baterkou pročesáváte bordel a špínu v úzkých koridorech. Je to celé tak pomalé, že není pořádně poznat rozdíl mezi 30 fps a 60 fps. Je to prostě ideální konzolovka.
Jménem zákona
Pro: hororová atmosféra, schizofrenní hrdina, některé děsivé momenty, zábavný soubojový systém, vyšetřování
Proti: pomalý a omezený pohyb, až moc zřetelný kolejnicový design, nemožnost nosit náboje navíc, neměnné prostředí