Takhle nějak měl vypadat už i IGI1. Hlavní neduh prvního dílu, a to nemožnost ukládání pozice, byl odstraněn, ikdyž jsem si nejdřív myslel, že ukládat opět nejde, jelikož je ukládání vyřešeno docela netradičně a chvíli mi trvalo, než jsem na to vůbec přišel. Díky ukládání je obtížnost o dost nižší než v IGI1, ale pořád je velmi vysoká, ikdyž se některými misemi šlo bezhlavě prostřílet.

Největší klady IGI1 přetrvaly nebo byly ještě vylepšeny. Mise jsou dlouhé, s mnoha různorodými úkoly, které zaručují, že kampaň ani ke konci nepřejde do stereotypu. Exteriéry, v nichž se naštěstí většina misí odehrává, jsou ještě rozlehlejší, členitější, bohatší a hlavně jsou mnohem rozmanitější než v IGI1, což také rozhodně přispívá ke hratelnosti. Díky vynikajícím outdoor misím bohužel mnohem víc vyniknou poměrně fádní indoor mise, jelikož interiéry jsou chudé, nevýrazné a nemají moc co nabídnout. Stejně jako u IGI1 musím vyzdvihnout rozsáhlý zbraňový arzenál. Zbraně opět dobře zní a vypadají a nutno dodat, že v málokteré akci mě tak bavilo střílet ze zbraní a zabíjet jimi:). Mile mě překvapilo několik druhů zaměřovacích křížů, příslušejících k různým druhům zbraní.

Na závěr bych zmínil jeden aspekt, ve kterém druhý díl oproti prvnímu zaostává. A to atmosféru. Ta už prostě není tak hutná jako v jedničce. Ale není to ani tak zápor, jako spíš fakt, jelikož málokterá akce dovede trumfnout atmosféru při infarktových závěrech misí v IGI1. Na druhou stranu mě osobně víc vyhovuje si hru v klidu uložit, popř. nahrát, než do zemdlení mise opakovat kvůli chvilce nepozornosti nebo malé chybě.