Interaktivní filmy se v polovině devadesátých let pokusily etablovat jako specifický adventurní žánr a i když dosáhly určitých úspěchů, brzy narazily na strop možností tehdejší techniky. O jejich kvalitě nejlépe vypovídá, že navzdory hodnocení patří Star Trek: Borg k těm lepším.
Děj začíná v roce 2377, deset let po Wolf 359. Pro fanoušky Star Treku je to místo hořké porážky od nejimpozantnějšího protivníka jakého Federace kdy měla. Pro ty ostatní jde o červeného trpaslíka, třetí nejbližší hvězdu od Slunce. Hráč se ujal postavy kadeta Furlonga, jemuž všemocná a nevyzpytatelná bytost Q nabídla možnost zachránit otce před smrtí. Kvůli tomu musí odcestovat do minulosti, překazit sabotáž lodi a přežít bitvu s Borgem. Je to těžký úkol i pro někoho s možností save a load.
Příběh většinu času ubíhá sám a vnější zásah vyžaduje jen v přesně definovaných okamžicích. Těch není mnoho a protože hra nabízí jen minimum indicií, tak je správný postup často dílem náhody. Děj se tak neustále uzluje, vrací, opakuje a naráží do zdi. Některé pasáže jsem viděl tolikrát, že mi už lezly krkem. Na snahu o urychlení hra nereaguje, takže když uděláte chybu a zjistíte to, můžete se v klidu věnovat něčemu jinému. O nic důležitého nepřijdete.
Protože je celá hra víceméně filmem, stojí a padá s výkonem herců. Jsou katastrofální, s čestnou výjimkou Johna de Lancie v roli Q. Odstup mezi ním a ostatními se nedá popsat jinak, než jako propast. Naštěstí ze scény prakticky nesleze a protože je pravděpodobně jediným, kdo se může měřit s Hughem Lauriem a J.K Simmonsem v elitní disciplíně dělání sarkastických obličejů a pronášení uštěpačných poznámek, tak nezačne nudit.
Pro puritánské fanoušky Star Treku je hra utrpení i z důvodu kontinuity. Děj se z větší části odehrává na lodi třídy Excelsior, ale prostory zjevně patří třídě Intrepid. Uniformy jsou mimo čas a s kauzalitou si produkce hlavu nelámala. Specifickým případem je závěr. Pro pesimistu vede přímo k druhému dílu, zatímco pro cynika vede k neslavnému konci lodi a smrti všech na palubě.
Jako adventura hra neobstojí. Pro fanoušky Star Treku má určitou přidanou hodnotu, přesto by se zfilmovaná zařadila mezi horší epizody. Mnohem zábavnější než ji hrát, je pustit si příběh jako video. Několik verzí je k dispozici na youtube.
Děj začíná v roce 2377, deset let po Wolf 359. Pro fanoušky Star Treku je to místo hořké porážky od nejimpozantnějšího protivníka jakého Federace kdy měla. Pro ty ostatní jde o červeného trpaslíka, třetí nejbližší hvězdu od Slunce. Hráč se ujal postavy kadeta Furlonga, jemuž všemocná a nevyzpytatelná bytost Q nabídla možnost zachránit otce před smrtí. Kvůli tomu musí odcestovat do minulosti, překazit sabotáž lodi a přežít bitvu s Borgem. Je to těžký úkol i pro někoho s možností save a load.
Příběh většinu času ubíhá sám a vnější zásah vyžaduje jen v přesně definovaných okamžicích. Těch není mnoho a protože hra nabízí jen minimum indicií, tak je správný postup často dílem náhody. Děj se tak neustále uzluje, vrací, opakuje a naráží do zdi. Některé pasáže jsem viděl tolikrát, že mi už lezly krkem. Na snahu o urychlení hra nereaguje, takže když uděláte chybu a zjistíte to, můžete se v klidu věnovat něčemu jinému. O nic důležitého nepřijdete.
Protože je celá hra víceméně filmem, stojí a padá s výkonem herců. Jsou katastrofální, s čestnou výjimkou Johna de Lancie v roli Q. Odstup mezi ním a ostatními se nedá popsat jinak, než jako propast. Naštěstí ze scény prakticky nesleze a protože je pravděpodobně jediným, kdo se může měřit s Hughem Lauriem a J.K Simmonsem v elitní disciplíně dělání sarkastických obličejů a pronášení uštěpačných poznámek, tak nezačne nudit.
Pro puritánské fanoušky Star Treku je hra utrpení i z důvodu kontinuity. Děj se z větší části odehrává na lodi třídy Excelsior, ale prostory zjevně patří třídě Intrepid. Uniformy jsou mimo čas a s kauzalitou si produkce hlavu nelámala. Specifickým případem je závěr. Pro pesimistu vede přímo k druhému dílu, zatímco pro cynika vede k neslavnému konci lodi a smrti všech na palubě.
Jako adventura hra neobstojí. Pro fanoušky Star Treku má určitou přidanou hodnotu, přesto by se zfilmovaná zařadila mezi horší epizody. Mnohem zábavnější než ji hrát, je pustit si příběh jako video. Několik verzí je k dispozici na youtube.
Sigil II
Pro: John de Lancie, prostředí Star Treku, milosrdná délka
Proti: ohavný výkon herců, chybí funkce urychlení děje, volby nejsou logické