Měl jsem odehraných přes čtyřicet hodin a konec daleko. Pro začátek mě baví název "Prvotní hřích 2". Nicméně tohle je maličkost samozřejmě. :) Jak ale zmínil v komentu Bingman, tak souboje jsou po čase dost podobné. Vadilo mi i zacházení s čistým mágem, který je příliš často nebezpečný spíše družníkům. Jeho AoE schopnosti mnohdy nemůžete použít, páč byste odpálili nadužívané spešl povrchy či předchozí efekty kouzel. Obecně pak soubojů je prostě krutě moc a jsou strašně repetitivní. Opravdu se divím, že někomu vydrželo nadšení z nich celou hru. Přitom tvoří velkou část herní doby.

Líbila se mi moc grafika. Jen trochu Warcraft 3, ale jinak super. Škoda, že se v ní autoři neodvázali. Tak moc koridorovitá hra je v dnešní době opravdu na pováženou. Naopak mraky způsobů, jak přejít do další lokace, jsou skvělé. Tady se imho spousta lidí vydovádí. Ale pro mě to nestačí na to, abych zcela pominul celkově pomalé tempo hry.

Nepodařilo se mi také najít dobré nastavení přidávání nových abilit. S každou novou musím tab dole čistit. Nebo naopak automatiku zruším a vše přidávám ručně. Vybalancovat nastavení tak, abych tohle nemusel stále dělat, se mi nepodařilo.

I přes ty hrátky s povrchy bych řekl, že Baldur's Gate má více druhů nepřátel a díky obecně většímu počtu kouzel a dovedností (vašich i nepřátel) i nutí vymýšlet nové postupy, jak se s nimi vypořádat. V posledku to pak prostě dělá souboje zábavnější.

V "ne-diablovce" mě otravuje, že základem hry jsou Random předměty. Epické RPG má být o postupném nalézání artefaktů s pevně danými vlastnostmi. Levelování předmětů opravdu patří do akčních RPG.

Pokud se na OS 2 vrhnete, tak musíte odpustit mnohé. V tomhle bych hru, imho nikoliv nespravedlivě, přirovnal k Arcanu. Teď jde jen o to, zda ty nesporné výhody gameplaye ve vašich očích vyváží nesporné chyby.