Beyond Earth s datadiskem Rising Tide je značně odlehčenou civilizací. Výsledek opravdu někdy připomíná předělávku stolní hry do počítačové podoby. Jindy mod do pátého dílu s občasnou grafickou inspirací u Alphy Centauri. Oproti pětce má možná o něco horší grafiku (zejména povrchu – ten je při zoomu méně detailní) a velmi mu chybí „mapa planety“, která je zde zcela random. Potěší ale možnosti volby jejího vzhledu, kdy jsou výsledky velmi rozmanité.

Pokud se vrátím k té odlehčenosti, tak je předně vidět, že proti pátému dílu se Beyond Earth pohyboval ve značně jiných „production values“. Nebýt dabingu, tak bych s klidem hru přirovnal k fan modu. Divy světa už jsou definitivně jen „něco přidávající čísla“. Diplomacie se víceméně omezuje jen na vyhlášení války a přehršle různých obchodních dohod (sami ale můžete navrhovat jen omezený počet z nějakého neviditelného celkem nízkého maxima). Traity vůdců jsou fajn, ale nic světoborného. Různé ve hře přítomné questy jsou víceméně spíše otravné. Zde byly opravdu inspirací deskové hry, kde tyto mají vzhledem k odlišnému tempu své opodstatnění (neb je nehrajete několik dní a neplníte jich tak desítky či stovky). Celkem nepropracovaná je i špionáž, kdy zabrání města je často jednodušší než jeho poničení. Pokud má pak soupeř elementární „protišpionážní“ obrany, tak uvedené ani v nabídce nebudete mít a musíte se omezit na drobné sabotáže, které jsou z hlediska vývoje celé civilizace vlastně úsměvně zbytečné.

Co vás může nalákat ke koupi jsou afinity (jde o výběr mutací člověka či jeho zdokonalení technikou či zachování jeho „čistoty“ a toliko využívání techniky – a pak samozřejmě kombinace všech tří u hybridních afinit). Ty nabízejí různé jednotky a vlastně i různé konce. Zde už hra trochu připomíná svůj cíl být poctivou sci-fi strategií. Bohužel výsledek je zase trochu nemastný. Závěrečné animace jsou pěkné, ale při těch „kolečkách“ (vědy i afinit) se mělo postupovat daleko tvrdším způsobem. Hra tak měla nabízet šest vzájemně se vylučujících afinit se šesti druhy jednotek, věd, budov, divů a samozřejmě konců. Zaměření jedním směrem by vám postupně „uzamklo“ jednotky, vynálezy a divy dalších afinit. Něco takového by ohromně přispělo k většímu odlišení jednotlivých civilizací. Rozdílných v základu vlastně jen „sponzory“ a jejich šíleně nevyváženými vlastnostmi (Pan-Asian Cooperative má třebas první div v každém městě hotový za kolo – nedělám si legraci). Podobně by se výsledek projevil i na šesti vzhledech měst, neb i hybridní afinity rozdíl ve městě neudělají (to je vždy směskou základních třech). Prostě můžete vynalézt vše, nejsou žádné „větve“ vynalézání dle jednotlivých afinit. Stejně tak máte i mišmaš jednotek z různých afinit a budov ve městech. Přiklonit se toliko k jedné či k jedné hybridní afinitě nejde.

Pokud bych měl Beyond Earth s datadiskem shrnout, tak bych řekl, že to je prostě velmi odlehčená civilizace se sci-fi prvky. Jakákoliv komparace s Alphou Centauri s Alien Crossfire datadiskem by hraničila s vtipem. Za dvě kila to klidně kupte a zkuste. Ale jen a pouze poté, co jste hráli právě Alphu Centauri, která navíc vyjde i tak levněji. Až na ty i tak nedomrlé afinity není vlastně moc o co stát.