Někdy snad před 20 lety si pamatuju, jak jsem hrála M&M III. A líbilo se mi stavět hrady, sbírat suroviny a objevovat jednotky různých ras. Proto jsem si pro návrat ke hrám mimo jiné vybrala sedmý díl. Ty dva ale nesrovnávám, protože trojku jsem hrála tak dávno, že na detaily si nepamatuju.
Sedmička se mi líbila, a s podivem jsem ji rozjela i na výkonnějším notebooku. Potěšila čeština, nadchly mě příběhy i vývoj postav a moc hezký soundtrack. Grafika je krásná, plastické mapy impozantní, i když trochu nepřehledné. Ale zvykla jsem si. Doteď nedokážu říct, jestli bych je chtěla jednodušší.
Při začátku hry jsem byla docela zmatená, co je kde, co znamená jaké tlačítko a stavění karavany jsem objevila snad až na konci první kampaně, u hry za orcy.
Co mě štvalo bylo ale čekání na CPU, v některých mapách to byl až několikanásobek času mého tahu, takže jsem si stihla i vyčistit zuby. Vzpomněla jsem si, že mě to štvalo i před těmi pár desítkami let. Rovnost magie a síly byla samozřejmě na straně magie. Takže abych se vyrovnala kouzlům některých hrdinů, potřebovala jsem třeba až 2x silnější armádu, protože mi půlku seřízli hned, jak se spustil boj.
V některých mapách se nešlo ani nadechnout, natož prozkoumávat a objevovat, a šlo jen o to vypočítat cestu hrdiny tak, aby ho nedohonil nepřítel, nebo abych se mu vyhnula. Trocha vyváženosti by neuškodila. Takhle jsem musela často restartovat mapy v duchu ZNOVU A LÉPE, protože jsem prostě špatně začala, a bylo třeba zkoušet prokličkovat různými tahy.
Dohrála jsem hlavní příběh, ale do těch ztracených se mi už nechtělo.
Celkově mě ale hra potěšila a jsem ráda, že jsem si ji zahrála. Až vyjde další díl, určitě budu u toho.