Mirror´s Edge se mi líbilo od první zmínky, od prvního videa, od prvních koncept artů... Přesně na takovou hru jsem čekal. Konečně někdo kdo chce alespoň trochu inovovat first person pohled a dát mu tu pravou šťávu. Povětšinou na to všichni kašlali a ve hře jsme tak pořád hráli a vlastně pořád hrajeme za chodící kamery. Minimum her opravdu poskytuje dojem, že jste to vy - že hrajete za opravdovou postavu.
A ME je jednou z tech co to dokazaly. Už z videí bylo vidět, že pocit z rychlosti a pocit "jsem tam" bude stoprocentní, ale hraní samotný je naprosto neuvěřitelná záležitost. Běžíte, postupně nabíráte rychlost, skok, kotoul, běh, skluz, skok, šplh, nabrat rychlost, skóóóók, áááááá, buch. Fuj, to bylo o fous. Paráda. Když běžíte nějakým prostředím poprvé a běžíte naprosto plynule, sledujete okolí, přesně si vytipováváte kudy půjdete, prakticky se nezastavujete, okamžitě víte podle umístění věcí, že tady to bude chtít skok o zeď na protější stranu, běžíte dál, vrazíte do dveří, lehce se vám rozostří oči kvůli jinému světlu, ani se nezastavujete a běžíte dál, tak to je úplně nepopsatelný pocit radosti z hraní. Nejenže se na to krásně dívá a krásně se to hraje. Ale hlavně se to krásně prožívá, když běžíte a všechno se vám daří. To fakt máte pocit, že jste se do té hry právě zamilovali, protože jste nikdy nic podobného neviděli a necítili. Bohužel, tyhle momenty jsou ve hře hlavně v první půlce. Ne, že by potom zmizely. Spíš zmizí jen ten pocit radosti, když jednu pasáž opakujete stokrát.
To sem tu hru začínal naopak chvilkami skoro až nenávidět. Do zblbnutí opakovat jednu a tu samou scénu jen kvůli špatně umístěnému checkpointu nebo kvůli tomu, že předem není řečeno jestli máte zdrhat nebo se pustit do boje. Do kterého vás totiž jinak hra nenutí a nepřátelé ve spoustě případů stačí oběhnout. Já osobně jsem snažil celou hru proběhnout bez použití zbraně, což vedlo k tomu, že jsem opakoval snad každé setkání s jednotkama SWATu. Jenže pak na konci hry přišla naprosto dementní přestřelka, kterou jsem opakoval, přísahám bohu, nejmíň 50x a tak neskutečně mě vytočila, že jsem prvnímu swoťákovy okamžitě skočil do úsměvu, sebral mu samopal a všechno rozstřílel na sra*ky.
Ani bych jinak netvrdil, že hra je nějak těžká nebo hardcore. Prostě některý pasáže jsou špatně nadesignované a celkově dost kazí pocit ze hry.
A to samé dělá ubohý příběh. Ten je tak předvidatelný, že po prvních dvou, třech kapitolách už ho ani nesledujete, protože přesně víte kdo je kdo a jak to dopadne. Navíc kreslené animačky během loadování to rozhodně nezachrání. Vypadají lacině a budí dojem, že byly zpíchnuty na poslední chvíli jen aby tam něco bylo.
Celkově jsem z Mirror´s Edge nadšený i naštvaný. Nebýt těch debilních pasáží, tak je to jasná devítka, protože na jinou výhradu jsem nepřišel. Ovládání? Perfektní. Stěžovat si, že to jsou přece "jen dvě tlačítka" může jen někdo, kdo hru nehrál. Chvíli sem nad tím špekuloval a nenapadlo mě jiné - lepší řešení pohybu. Tohle je naprostý ideál. Samozřejmě mluvím o klávesnice + myš :) Stačí změnit jedinou klávesu (Shift za C :) a žádný gamepad se na to nechytá (ano, vyzkoušeno)
Trošku taky zamrzí 6 hodinová délka, ale ta je vynahrazena rychlým spádem a intenzitou akce. Navíc po delší čas by to už taky nemuselo člověka tak bavit, že. Lepší volbou jsou samostatné mapy v speed runu.
A ME je jednou z tech co to dokazaly. Už z videí bylo vidět, že pocit z rychlosti a pocit "jsem tam" bude stoprocentní, ale hraní samotný je naprosto neuvěřitelná záležitost. Běžíte, postupně nabíráte rychlost, skok, kotoul, běh, skluz, skok, šplh, nabrat rychlost, skóóóók, áááááá, buch. Fuj, to bylo o fous. Paráda. Když běžíte nějakým prostředím poprvé a běžíte naprosto plynule, sledujete okolí, přesně si vytipováváte kudy půjdete, prakticky se nezastavujete, okamžitě víte podle umístění věcí, že tady to bude chtít skok o zeď na protější stranu, běžíte dál, vrazíte do dveří, lehce se vám rozostří oči kvůli jinému světlu, ani se nezastavujete a běžíte dál, tak to je úplně nepopsatelný pocit radosti z hraní. Nejenže se na to krásně dívá a krásně se to hraje. Ale hlavně se to krásně prožívá, když běžíte a všechno se vám daří. To fakt máte pocit, že jste se do té hry právě zamilovali, protože jste nikdy nic podobného neviděli a necítili. Bohužel, tyhle momenty jsou ve hře hlavně v první půlce. Ne, že by potom zmizely. Spíš zmizí jen ten pocit radosti, když jednu pasáž opakujete stokrát.
To sem tu hru začínal naopak chvilkami skoro až nenávidět. Do zblbnutí opakovat jednu a tu samou scénu jen kvůli špatně umístěnému checkpointu nebo kvůli tomu, že předem není řečeno jestli máte zdrhat nebo se pustit do boje. Do kterého vás totiž jinak hra nenutí a nepřátelé ve spoustě případů stačí oběhnout. Já osobně jsem snažil celou hru proběhnout bez použití zbraně, což vedlo k tomu, že jsem opakoval snad každé setkání s jednotkama SWATu. Jenže pak na konci hry přišla naprosto dementní přestřelka, kterou jsem opakoval, přísahám bohu, nejmíň 50x a tak neskutečně mě vytočila, že jsem prvnímu swoťákovy okamžitě skočil do úsměvu, sebral mu samopal a všechno rozstřílel na sra*ky.
Ani bych jinak netvrdil, že hra je nějak těžká nebo hardcore. Prostě některý pasáže jsou špatně nadesignované a celkově dost kazí pocit ze hry.
A to samé dělá ubohý příběh. Ten je tak předvidatelný, že po prvních dvou, třech kapitolách už ho ani nesledujete, protože přesně víte kdo je kdo a jak to dopadne. Navíc kreslené animačky během loadování to rozhodně nezachrání. Vypadají lacině a budí dojem, že byly zpíchnuty na poslední chvíli jen aby tam něco bylo.
Celkově jsem z Mirror´s Edge nadšený i naštvaný. Nebýt těch debilních pasáží, tak je to jasná devítka, protože na jinou výhradu jsem nepřišel. Ovládání? Perfektní. Stěžovat si, že to jsou přece "jen dvě tlačítka" může jen někdo, kdo hru nehrál. Chvíli sem nad tím špekuloval a nenapadlo mě jiné - lepší řešení pohybu. Tohle je naprostý ideál. Samozřejmě mluvím o klávesnice + myš :) Stačí změnit jedinou klávesu (Shift za C :) a žádný gamepad se na to nechytá (ano, vyzkoušeno)
Trošku taky zamrzí 6 hodinová délka, ale ta je vynahrazena rychlým spádem a intenzitou akce. Navíc po delší čas by to už taky nemuselo člověka tak bavit, že. Lepší volbou jsou samostatné mapy v speed runu.
