Na tuhle hru se čekalo docela dlouho, a i když na první pohled se zdá být něčím, co se může směle postavit vedle World of Goo, není tomu tak.
Od předlohy v podobě Crayon Physics sice došlo k několika vylepšením - nakreslené objekty se už nechovají jako kvádry, můžete vyrábět spoje a provazy, ale nakonec je to vlastně o tom samém, o čem byla původní hra. Tedy jedna obrazovka, jedna koule, 1 nebo dvě hvězdičky k sebrání.

Počet levelů je bezmála 80, ale málokterý stojí za zmínku. Navíc tu funguje jednoduchá taktika na všechno: udělat tunel mezi kouli a hvězdičkou a rvát do něj věci, dokud není koule dotlačena k hvězdičce. Málokdy je nutné (nebo spíš vhodné) udělat něco jiného, takže bych si troufl tvrdit, že zajímavých úrovní je tak čtvrtina. Hra nemá ani náznak příběhu, ergo další body dolů u motivace, o herní době snad pod 2 hodiny nemluvě.

Co musím ocenit je hudba, která je už tradičně o Kloonigames kvalitní a s ní spojená pohodová atmosféra celého hraní. V zásadě jde o stejnou oddychovku, jakou bylo první Crayon Physics, jen o dost delší a za (vzhledem ke kvalitě obsahu) nemalé peníze. (Já si to koupil vlastně jen proto, že mám hry od Kloonigames všeobecně docela rád, jinak musím říct, že 20USD za tohle mi přijde jako nehoráznost.)

Crayon Physics tak zůstává jednoduchou hříčkou, která pobaví, ale i přes nemalý potenciál námětu je pořád spíš jen tou zajímavou hříčkou, než plnohodnotnou hrou.