Čtvrtá Deponie je z části dost rozporuplná hra. A tou rozporuplnou částí je příběh. Předchozí díl končil tak jak končil, někteří hráči to vzali, jiní ne. Osobně mi přišel konec trojky dost otevřený na to, aby se dalo pokračovat normálně, když už by tedy měl vzniknout další díl. Tvůrci se však rozhodli obhájit si příběh trilogie tímto způsobem, což je trochu flusanec do tváře fanouškům, kterým se konec trojky nelíbil. Přes to všechno je to ale opět povedená jízda od začátku do konce.

Gooooooooooooooooooaaaaaaal! Donnnn't gooooooooooooo!

Rufus opět nadělá pořádný zmatek, tentokrát se dokonce zaplete se samotným časem. A zmatek je to pořádný, protože během hraní se hráč dostane do fáze, kdy není jednoduché přes všechny ty Goal a Rufusy rozeznat kdo je vlastně ze které časové linie. Zákysů jsem měl však méně než v předchozích dílech, ale i tak byly :)

I v Deponii Doomsday je hromada povedených lokací, zde se mi nejvíc líbily lokace na Elysiu a úkoly kolem Council of Elders. Většina postav jsou nováčci, těch z předchozích dílů tu moc není. I ty nové však stojí za to, opět slušná plejáda podivínů. Pochopitelně nechybí povedený humor, o který se samozřejmě stará hlavně Rufus, popřípadě Rufus a reakce jeho okolí.

Vizuální stránka, hudba, dabing, Goal...to je všechno opět perfektní. Ale jen jeden Huzzah song, proč? :-(

Předpokládám že pátý díl je nereálný, protože tohle je očividně konec koncovatý ze všech konců nejkoncovatější. Každopádně jsem si celou sérii užil.