Neskutečně frustrační počin, který nejednoho hráče dokáže dovést na pokraj zhroucení. Šplhání na horu za pomocí kladiva je jeden z nejšílenějších herních mechanizmů, co jsem kdy ve hrách spatřil. Váš nástroj, ke svému účelu zcela nevhodný, vám nejednou poslouží k pravému opaku - ladnému odpíchnutí se od hory zpět dolů na úplný začátek. Kdo hru dohrál, má můj respekt, neboť jsem se dostal odhadem tak do čtvrtiny (někam na hromady odhozeného nábytku). Úplně jiný level jsou potom speedruneři, kteří jsou schopní se na vrchol dostat v řádu minut.

Skrytá genialita celé hry se však ukrývá zejména v perfektních hláškách, komentářích a citátech, kterými vás doprovází vypravěč. Nejsilnější jsou samozřejmě extrémně sarkastické poznámky po vašem selhání.

"Don't hate the player, hate the game." - Tupac